věda a poznání

Jsou tomu již dva týdny, co na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda Čchang-e 4 (psali jsme zde). Jednalo se o vůbec první přistání pozemského plavidla na druhé lunární hemisféře. Nyní si čínská mise připsala další prvenství - na palubě sondy vyklíčily v kontrolovaném prostředí vůbec poprvé pozemské rostlinky. Víme díky tomu o fous víc o možnostech kosmického zemědělství.

Léčba obezity by se mohla stát snazší a hlavně dostupnější pro více lidí. "Lék" totiž máme všichni na dosah. Australská studie prakticky náhodou přišla na to, že určitý druh jílu na sebe dokáže vázat tuk a vyplavovat ho z těla.

Kolem rakoviny a podobných vážných nemocí chodíme po špičkách, psychické choroby a poruchy si však bereme do úst prakticky bezmyšlenkovitě. Asi nejzneužívanější jsou schizofrenie, deprese a syndrom vyhoření, tvrdí lékaři. 

Archeologické chápání minulých událostí je vždy ošemetná záležitost, čas od času se však podaří narazit na terno. Mexičtí archeologové tak nyní v Mexiku objevili chrám určený kultu uctívající entitu Xipe Tótec. Ta byla spojována s rituálním nošením stažených lidských kůží - artefakty objevené v místě nálezu přitom tento předpoklad dobře podporují. Ačkoliv v předkolumbovské Americe lze najít i krvavější kulty, nejnovější objev dokresluje, jak pravidelné obřadní obětování bylo.

Výjimečného vzdělání i úspěchu pro ženu své doby dosáhla Maria Gaetana Agnesiová. Tato Italka, žijící v 18. století, byla geniální osobností. Věnovala se humanitním vědám i matematice - a právě v ní dosáhla několika prvenství. Světské požitky však odmítala. Zemřela před 220 lety.

Nestává se často, že by vědci hledali nové léky v análech lidové moudrosti. Nová studie, která identifikovala unikátní kmen bakterií produkujících silná antibiotika, však byla inspirována právě příběhy o léčivé půdě v severoirském kraji Boho. Krom potenciální nové zbraně proti rezistentním patogenům práce naznačuje i nečekané multioborové možnosti archeologie, historie a kulturní antropologie.

Čínská sonda Čchang-e 4 ve čtvrtek v noci našeho času provedla historicky první úspěšné přistání automatického (i kteréhokoliv jiného) plavidla na odvrácené straně Měsíce. Potvrdila to (po jisté periodě nejistoty) čínská národní kosmická agentura. Říše středu si tím připsala významné prvenství svého kosmického programu i nevyhlášeného nového závodu o Měsíc. Proč se vlastně naše nejbližší oběžnice objevuje opět stále častěji v hledáčku velmocí?

Čínská sonda Čchang-e 4 dnes úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ). Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média.