Čínská sonda Čchang-e 4 přistála na odvrácené straně Měsíce

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 3. 1. 2019 11:09) - Aktuality autor: šar

Čínská sonda Čchang-e 4 dnes úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ). Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média.

Zařízení bude zkoumat strukturu a minerální složení terénu.

Zařízení bude zkoumat strukturu a minerální složení terénu.,zdroj: Profimedia.cz

Vzhledem k tomu, že se sonda nachází na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země, není přímá komunikace s pozemským řídícím střediskem možná. Spojení udržuje satelit, který Čína již v květnu vyslala na oběžnou dráhu kolem takzvaného libračního centra L2 (Lagrangeův bod L2) v soustavě Země-Měsíc. Librace je označením pro kývavý pohyb Měsíce vůči pozorovateli ze Země, který díky tomu může spatřit zhruba devět procent povrchu odvrácené části Měsíce.

Dosavadní mise směřující k přírodnímu satelitu Země přistály všechny na přivrácené straně Měsíce; odvrácená část je sice známá ze snímků, zblízka je ale neprobádaná. "Je to poprvé, co se Čína pokusila o něco, o co se jiné vesmírné velmoci nepokusily," řekl zpravodajskému serveru BBC News astronom Jie Čchüan-č' působící na Kalifornském technologickém institutu.

Na palubě sondy jsou přístroje ke geologickému průzkumu odvrácené strany Měsíce, která je oproti té druhé více hornatá, zvlněná a posetá krátery, a k biologickým experimentům. Sonda Čchang-e 4 má za cíl probádat Von Karmánův kráter, který se nachází v Aitkenově pánvi, jež podle předpokladu vědců vznikla při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin.

O tomto místě se vědci snaží již dlouho získat více informací. "Tato obří struktura (Aitkenova pánev) má průměr přes 2500 kilometrů a hloubku 13 km. Jedná se o jeden z největších impaktních kráterů v celé sluneční soustavě a o největší, nejhlubší a nejstarší pánev na Měsíci," řekl BBC Andrew Coates, profesor fyziky z Mullardovy vesmírné laboratoře londýnské univerzity UCL.

Na palubě sondy, která odstartovala z kosmodromu Si-čchang 7. prosince, jsou také brambory a semena plevelné rostliny zvané huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), kterou vědci vzhledem k její nenáročnosti a krátké generační době používají jako modelový organismus. Číňané chtějí zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace. K biologickým experimentům dopravila sonda na Měsíc také vajíčka bource morušového.

Spojené státy na Měsíc v letech 1969 až 1972 vyslaly dvanáct astronautů. V roce 1976 na Měsíci přistála sovětská sonda Luna 24 a o 37 let později pak čínská Čchang-e 3.

Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Po přistání na jeho odvrácené straně bude možná už příští rok zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.

Výběr informací o Měsíci a jeho odvrácené straně:

  • Měsíc je jediný přirozený satelit Země. V mytologii měl různá jména, například Řekové jej nazývali Selene nebo Artemis, Římané Luna, což se uchytilo i ve staré češtině.
  • Měsíc je po Slunci druhý nejjasnější objekt na obloze. Obíhá kolem Země. Jelikož se úhel mezi Zemí, Měsícem a Sluncem mění, je ze Země možné pozorovat různé fáze Měsíce. Čas mezi následnými novy je 29,5 dne (709 hodin).
  • Průměrná vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km, rovníkový průměr 3476,2 km (zhruba 3,7krát menší než Země), jeho povrch je 0,074 násobkem povrchu Země a hmotnost 0,01 hmotnosti Země. Průměrná teplota je zde minus 30 stupňů Celsia.
  • Většina hornin na povrchu Měsíce je zřejmě stará až 4,6 miliardy let, tak staré horniny se na Zemi najdou jen výjimečně.
  • Na Měsíci jsou dva základní terénní tvary: staré vysočiny, hojně poseté krátery, které jsou tvořeny původní kůrou Měsíce, a mladší moře (mare), která jsou obrovskými krátery později zaplněnými lávou.
  • Vlivem vázané rotace se Měsíc přivrací k Zemi stále stejnou polokoulí (přivrácená strana). Vlivem librace ("kývavý" pohyb Měsíce vůči pozorovateli ze Země) lze ze Země spatřit jen zhruba devět procent povrchu odvrácené strany.
  • Většina kráterů na přivrácené straně Měsíce byla pojmenována podle slavných postav z dějin vědy (například Tycho, Copernicus, Ptolemaeus), hlavní útvary na odvrácené straně mají jména modernější, k nejvýznamnějším patří krátery Ciolkovskij a Hertzsprung, jsou zde například i útvary pojmenované Apollo, Gagarin, Planck, Mendělejev, Koroljov, Van de Graaff a Von Kármán. Je zde i řada útvarů pojmenovaných po českých vědcích (Palacký, Nušl, Šafařík, Cori, Marci, Bečvář, Mendel).
  • Na odvrácené straně Měsíce patří k nejvýraznějším oblast South Pole-Aitken, která svým průměrem 2250 kilometrů a hloubkou 12 kilometrů patří k největším impaktním pánvím (kráter vzniklý nárazem jiného tělesa) ve sluneční soustavě.
  • Moře (opticky tmavší oblasti na měsíčním povrchu) jsou koncentrována na přivrácené straně Měsíce. Na odvrácené straně jsou menší Mare Moscoviense (Moře moskevské) či Mare Ingenii (Moře touhy). Na rozhraní odvrácené a přivrácené strany je Mare Orientale (Moře východní), které je ze Země takřka neviditelné.
  • První snímky většiny odvrácené strany Měsíce pořídila 7. října 1959 sovětská sonda Luna 3.
  • Vzhledem k tomu, že odvrácená strana Měsíce je kryta od pozemského rádiového vysílání, je v plánech vědců zde vybudovat astronomické radioteleskopy.

Tagy: Čína vesmír zahraničí sonda věda a technika let na Měsíc dobývání vesmíru čínský kosmický program věda a poznání

Zdroje: ČTK