věda a poznání

Do teplých krajin nelétají jen ptáci, dokážou to i motýli. Na setkání s motýlími hejny není ani potřeba cestovat do Ameriky za monarchy stěhovavými. Hromadné stěhování motýlů je běžné i v Evropě.

Neumí mluvit, vidí do vzdálenosti jen pár centimetrů a přesto mohou trpět depresí. Poruchou sice nejčastěji trpí dospělí, přesto se nevyhýbá ani dětem. Včetně kojenců, kteří ji mohou mít už od narození. 

Oboru umělé inteligence se konečně začíná dostávat pozornosti i v komerční sféře a investice do vývoje rostou. Průmysl i běžné součásti našeho života se totiž v dohledné době bez sofistikovaných zařízení na bázi umělé inteligence neobejdou, upozorňuje třetí díl mikroseriálu o umělé inteligenci. 

Po prvních dekádách rozvoje AI selhaly představy o možnosti celistvého návrhu obecně inteligentních systémů, jak jste si mohli přečíst v prvním dílu mikroseriálu o umělé inteligenci. Poté se zhruba od začátku 80. let minulého století mnozí vědci znovu obrátili ke zcela odlišnému modelu: Začali se s pokorou a detailně učit z živé přírody a z toho, jak fungují mozky člověka a zvířat. Tedy poznávat to, jak se zformovaly kognitivní systémy a schopnosti živých tvorů. 

"Zázračných" léků na "zaručené zhubnutí" nejspíše znáte dost - zejména v 90. letech slibovaly pochybné letáky efekty přímo na počkání. Pseudovědecké argumenty obchodníků s deštěm by však neměly automaticky eliminovat možnost, že redukce hmotnosti by skutečně mohlo být dosaženo medicínskou úpravou metabolismu. Mezi nevelkou množinu potenciálních léků proti obezitě se nyní zařadila genová terapie, která slibuje přeměnu "nezdravého" tuku na ten "zdravější". Problém je, že něco podobného neslyšíme poprvé.

Máme se umělé inteligence bát, připraví nás o místa, nebo nás dokonce zotročí? Umělou inteligencí je ve své podstatě i kalkulačka či textový editor. O sestrojení něčeho, co lze skutečně s hrdostí nazývat "umělá inteligence" a mělo by se skutečně schopnostmi a "uvažováním" přiblížit člověku, se odborníci snaží již více než 60 let.

Má 182 centimetrů a váží těsně přes metrák - japonský android HRP-5P slibuje jednou ulevit dělníkům, kteří musejí přenášet či montovat těžký náklad v rizikovém prostředí. Neslyšíme však něco podobného již po několikáté? Není hon za automatizací jenom dalším populárním "strašením" koncem současného světa? HRP-5P připomíná, proč je automatizace tak pomalá, jako i neodvratná.

Brazilská žena, které lékaři transplantovali dělohu od mrtvé dárkyně, jako první na světě porodila po takovémto zákroku živé dítě. Podle tiskových agentur to uvedli lékaři, jejichž studie byla publikována v odborném časopisu The Lancet. O transplantace dělohy od zemřelých žen se již v minulosti pokoušeli lékaři v několika zemích včetně Česka, podle agentur se však dosud porod živého dítěte touto cestou nezdařil.