věda a poznání

Pokud máte pocit, že byste potřebovali trochu podpořit své mozkové buňky, místo ginkgo biloby a podobných přípravků nebo křížovek raději sáhněte po dobrém románu. Čtení totiž aktivuje neuronové sítě lišící se podle emotivního a vizuálně prostorového zaměření, jak upozorňuje tým amerických a kanadských vědců. Účinnost literatury ověřili odborníci pomocí funkční magnetické rezonance na několika dobrovolnících, kteří si při tom četli.

Po letech pokusů se podařilo přivést na svět první vrh štěňat 'vyrobených' pomocí umělého oplodnění. Existenci sedmi štěňat drželi američtí vědci v tajnosti, dokud si nebyli stoprocentně jistí, že jsou zvířata v pořádku. Nyní výsledky zveřejnili v odborném magazínu PLoS One.

Počátkem nového akademického roku Univerzita Karlova tradičně udílela čestné tituly úspěšným mezinárodním vědcům spolupracujícím na zajímavých projektech i s českými odborníky na UK. Čestný doktorát tentokrát obdržel i profesor Aharon Oren z Jeruzalémské univerzity, který se ve své práci věnuje extremofilním mikroorganismům žijících ve velmi slaném prostředí, takzvaným halofilům. Jeho práce se dotýká nejen studia zajímavého extrémního života na Zemi, například ve známém Mrtvém moři, ale potažmo i možností co do života na Marsu či ledových měsících.

Česko rozšíří spolupráci s Jižní Koreou nejen na akademické půdě. Od příštího roku začnou obě země spolupracovat i v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji zejména na poli nano a biotechnologií. O uzavření memoranda s Korejským institutem pro technologický pokrok usilovala česká Technologická agentura (TA ČR) už několik let, příležitost k rozvoji díky němu dostanou hlavně malé a střední podniky na obou stranách. 

Milovníci šperků umějí neomylně rozpoznat duhové barvy a jedinečný lesk perel pocházejících z Tahiti. I když si příroda často dokáže pomoci sama, v případě této perleťové kuličky, na níž stojí ekonomika Francouzské Polynésie, budou lidé asi muset přijít na pomoc. Podmínky, v nichž perly vznikají, se totiž mění.

Posledního listopadového dne bude v Paříži zahájena dlouho očekávaná konference OSN o klimatických změnách. Pod pokličkou ale doutná řada dalších problémů spojených s přístupem člověka k životnímu prostředí. Jedním z nich je systematické likvidování světových oceánů. Jen za posledních 45 let se populace ryb ve světových vodách snížila o strašidelných 50 procent.

Ačkoli se to při pohledu z české kotliny může zdát zvláštní, drtivá většina obyvatel naší planety vyznává tu či onu náboženskou víru. Za nábožensky založené se považuje zhruba 5,8 miliardy lidí, tj. celých 84 procent světové populace. Představitelé prakticky všech významných náboženství rádi zdůrazňují, že jsou jejich ovečky štědřejší, spravedlivější a vůbec morálně nadřazenější - když už ne přívržencům jiných náboženství, tak rozhodně ateistům s jejich podezřelými mravy. Obvykle to však není ničím víc než pouhým osobním přesvědčením samotných věřících. Ověřit to je otevřenou výzvou pro evoluční psychology.

"Publikuj nebo zhyň! (Publish or perish!)" praví známá vědecká zásada, na kterou si po roce 1989 musejí stále více zvykat i čeští vědci. Jenže dostat se do prestižních vědeckých časopisů je tvrdý oříšek - trvá to příliš dlouho a výsledek není vůbec jistý. Žijeme ale v otevřené éře internetu a tak se stále více rozmáhá fenomén "open acces" publikací. Co to je a jaká úskalí to přináší jak vědcům, tak laické veřejnosti?