věda a poznání

Musíte se mít rádi, slýcháváme často. A zpravidla nad tím mávneme rukou. Jenže to není jen prázdná fráze – schopnost mít sebe rád, vnímat své kvality a nepodceňovat se, to vše jsou zásadní faktory určující kvalitu našeho života a vztahů, které máme. Pokud máte pocit, že patříte mezi lidi, kteří se spíše podceňují a vnímají sebe příliš kriticky, čtěte pozorně…

Určitá míra potřeby vlastnit a hromadit věci může sice působit jako jeden z motorů (ekonomického) rozvoje a nejspíš je člověku také přirozená, s ničím se však nesmí přehánět. Pokud nenasytnost a lakotu nebudeme krotit, přeroste nám přes hlavu a pocit trvalého neuspokojení nás bude sžírat jako zákeřná nemoc, varují psychologové. 

Každé malé dítě ví, že hadi nemají nohy. Jako skoro všechna "zaručená" tvrzení v biologii má ale i tohle pár výjimek. U hadů ze starobylé čeledi hroznýšovitých můžeme v zadní části těla nalézt malé drápky, poslední zbytky zakrnělých končetin. Ve zbylých čeledích se ale žádné takové struktury nevyskytují a na první pohled by nikdo nečekal, že se mezi jejich geny objeví nějaké úzce spojené s tvorbou předních či zadních nohou.

Homosexuální orientaci mužů lze podle amerických vědců předpovědět na základě genetické analýzy. Usuzují tak na základě analýzy vzorků DNA sedmatřiceti mužských dvojčat. Někteří genetici však jejich objev zpochybňují. 

Viry jsou pro biology oříškem už od chvíle svého objevu před více než sto lety. Nahnuté to s nimi bylo od začátku. Na rozdíl od bakterií je kvůli jejich malé velikosti nebylo snadné přímo zpozorovat a příznaky virových onemocnění proto mnoho lékařů i přírodovědců po dlouhá léta mělo za pouhou otravu – dokonce i samotný latinský výraz virus znamená jed. Když později vyšlo najevo, že ani nemají buňky, ale tvoří je jen jakési "zdivočelé" úseky genetické informace doplněné bílkovinným obalem, řada biologů nad nimi mávla rukou. Vždyť ani nemohou být živé, zněl ještě donedávna převládající názor – vždyť se samy bez hostitelské buňky ani nenamnoží.

Pokud vám připadá ekologie jako dominanta bláznivých hipíků, měli byste rychle změnit názor. Politické bouře či uprchlické krize mají souvisí se suchem, které se bude v některých regionech drasticky zhoršovat, jak upozorňuje geolog a klimatolog Václav Cílek. Vize budoucnosti jeho očima není nijak povzbudivá. 

Stačí se zadívat na hejna ptáků, která právě migrují do teplých krajin, aby člověku došlo, že tito opeřenci musí oplývat důmyslnými způsoby navigace. Jedním z nejdůležitějších smyslů, které při svých cestách využívají, je i vnímání magnetického pole. To, že se chovají, jako by měli v hlavě kompas, potvrdily i experimenty. Ba co víc, touto schopností se mohou chlubit i velcí savci a řada dalších živočichů. Přesto až do nedávna zůstávalo záhadou, jaké buňky jsou za vnímání magnetického pole zodpovědné a jak to dělají.

Příliš práce škodí, to je známý fakt. Víte však, co přesně s vámi udělá přepracování? Pokud dlouhodobě pracujete víc, než je záhodno, ohrožujete tím mimo jiné své srdce. Pokud pracujete přes 55 hodin týdně, riziko koronárních onemocnění nebo infarktu stoupá o 10 až 33 procent, varují vědci z londýnské univerzity UCL.