věda a poznání

Kousáním přenosná rakovina ďáblů medvědovitých, známějších jako tasmánští čerti, patří mezi úzkou skupinu bizarních parazitů, jejichž předci byli příslušníci téhož nebo blízce příbuzného druhu. Šlo o rakovinné buňky, které shodou náhod získaly schopnost nakazit i další jedince. 

Numerické schopnosti neboli početní výkony nejsou jen výdobytkem lidské mysli. Zvládá je i řada zvířat, která by bez počítání nemohla zvolit optimální postup při shánění potravy, námluvách, interakcích uvnitř i vně skupiny nebo při migraci. Určité početní základy jsou zkrátka nezbytnou podmínkou přežití ve volné přírodě.

Časy, kdy platilo, že úspěch záleží jedině na počtu odpracovaných hodin, jsou zřejmě definitivně pryč. Obraz úspěšného podnikatelského génia, který prakticky nepotřebuje spánek, se už notně opotřeboval. A navíc ho zpochybňují úspěšní lidé, kteří místo pracovního ponocování dávají přednost kvalitnímu odpočinku. 

Moderní člověk, Homo sapiens sapiens, má svůj původ v Africe. Ze své kolébky na černém kontinentu se do světa vypravil až před nějakými 100 000 lety. Nutno nicméně podotknout, že ve velkém stylu. Asií, Evropou, Austrálií a Amerikou se prohnal jako uragán a postupně obsadil téměř všechny myslitelné oblasti. 

Od doby, kdy jsme počátkem 80. let na snímcích sond Voyager poprvé zblízka spatřili Saturnův měsíc Enceladus, zůstal tento maličký měsíc ve světle pomyslných reflektorů. Jeho jasný ledový povrch je v jižní části měsíce téměř prostý kráterů, což ukazuje na jeho nízké stáří, a tedy aktivní geologii obnovující povrch. Přítomnost v nejhustší části Saturnova prstence E naznačovala možnost gejzírů doplňujících prstenec ledem. Mohl by i měsíc tak malý, že je průměrem srovnatelný se západo-východní délkou České republiky, hostit vnitřní oceán? Následná pozorování ukázala, že mohl, a čeští vědci z Katedry geofyziky spolu s belgickými a francouzskými spolupracovníky nyní velmi upřesnili hloubku oceánu a sílu ledové kůry měsíce. Ta je tenčí, než jsme se dříve domnívali.

Tým Johna Kapplelmana z Texaské univerzity v Austinu zveřejnil v novém vydání magazínu Nature studii, která popisuje příčinu smrti Lucy, slavné samice australopitéka, která žila před 3,2 milionem let. Odborníci došli k závěru, že zemřela pádem ze stromu. Jenže řada vědců s tím nesouhlasí.

Usvědčit pachatele na základě jeho DNA nalezené na místě činu nebo na těle oběti dnes není ničím výjimečným a v kriminalistické praxi se to děje běžně. Forenzní kriminalistika však jde ještě dál. Do hry vstupuje DNA zvířat a rostlin!

Mít sex, či nemít sex? Zdánlivě úsměvná otázka dosud trápila nejednoho sportovce a z obav, že radovánky večer před důležitým zápasem nebo závodem ovlivní jeho výkon, leckdo jistě raději abstinoval. Dokáže se sex skutečně podepsat na výkonnosti?