věda a poznání

Přestože to tak může vypadat, rakovina rozhodně není moderní chorobou a trápila i naše předky. Potvrdily to stopy po rakovinných buňkách na lidských kostech starých 1,7 milionu let. Co se ale mění, jsou faktory, které ovlivňují její vznik. 

Patří mezi vůbec největší záhady naší civilizace. Její jazyk nedokázali rozluštit ani nejlepší kryptologové. Řeč je o vůbec nejtajemnější knize na světě, Voynichově rukopisu, který opouští trezor Yaleovy univerzity jen mimořádně. Jednou z takových výjimečných příležitostí bude příprava reprodukce, kterou vydají ve Španělsku.

Evoluce se neřídí žádnými zákony. Jak dokázal už Charles Darwin, rozhodně nesměřuje k žádnému konkrétnímu cíli, je oportunistická a téměř nepředpověditelná. To ovšem neznamená, že by bylo při vývoji druhů možné úplně všechno. Například přizpůsobování organismů prostředí probíhá tak, že jsou jednotlivé mutace testovány sítem přirozeného výběru. 

Vědci dodnes nedokážou předvídat zemětřesení. A není jisté, zda se jim to vůbec někdy podaří.

Ospalé městečko Piltdown v jihovýchodní Anglii by asi nikdy nevstoupilo do historie, kdyby se v jeho okolí roku 1912 neuskutečnil epochální paleontologický objev. Amatérský archeolog Charles Dawson a paleontolog Arthur Smith Woodward tehdy s velkou pompou oznámili nález fosilního člověka, dlouho hledaného "chybějícího článku" mezi člověkem a opicí. 

Čím se liší lidé od ostatních zvířat? Schopností řeči, že umí poskládat Rubikovu kostku, nebo letět do vesmíru? Existuje mnohem prozaičtější věc, která nás činí výjimečnými ve zvířecí říši - brada. Žádný jiný tvor na zemi ji nemá a vědci stále nedokázali přijít na to, k čemu vlastně taková brada je.

Obvykle máme tendenci přiřazovat větší smyslové výkony zvířatům, než člověku. Údaje o tom, kolikrát citlivější je čich nebo zrak toho kterého živočicha, spolehlivě dokážou přitáhnout naši pozornost a vyburcovat fantazii. Někdy na tom ale nejsme tak špatně ani my sami. Ba co víc, v některých případech zřejmě evoluce našich smyslových orgánů dosáhla maxima možného. Jak nedávno oznámil tým evropských a amerických vědců v časopise Nature Communications, naše oko je s největší pravděpodobností schopné zachytit i dopad jednoho jediného fotonu na sítnici.

Plátová brnění středověkých rytířů nás dodnes nepřestávají fascinovat. "Zbroj má za úkol spojit tři protikladné kvality – nízkou váhu, vysokou ochranu a volnost pohybu," pravil Pietro Monte, slavný milánský zbrojíř na konci 15. století. Postřeh to byl tak významný, že se podle něj návrháři ochranných obleků řídí dodnes. Dokonce i konstruktéři prvních kosmických skafandrů v americké NASA se údajně inspirovali brněním Jindřicha VIII.