Sto tisíc mrtvých a statisíce lidí, kteří museli opustit své domovy. Bosenská válka v 90. letech trvala sice "jen" tři a půl roku, ale byla nejkrvavějším konfliktem doprovázejícím rozpad tehdejší Jugoslávie. Zbraně utichly až 21. listopadu 1995 po vyjednání mírové dohody v americkém Daytonu a jejím podepsání 14. prosince. Za svou roli v konfliktu si trest odpykala jen Biljana Plavšičová, která se na jaře 1992, když vyhlásili bosenští Srbové vlastní stát, stala se jeho druhým nejvyšším představitelem po prezidentovi Radovanu Karadžičovi. Ten na soud teprve čeká, například Slobodan Milošević se ale rozsudku za genocidu a válečné zločiny nedočkal, zemřel před jeho vynesením. 

Masakr v Srebrenici, který připravil o život osm tisíc lidí, patří k nejtragičtějším momentům občanské války v Bosně a Hercegovině. Jednotky generála Ratka Mladiče vstoupily do Srebrenice 11. července 1995. Počínaly si tak krutě, že se tragédie v Srebrenici stala symbolem tříleté války.

Pochází z malé černohorské vesničky a údajně je příbuzným slavného jihoslovanského literáta Vuka Karadžiče. On sám se chtěl stát v mládí básníkem. Místo předčítání v literárních kavárnách ale čeká v Haagu na rozuzlení svého osudu. Život bývalého předáka bosenských Srbů Radovan Karadžić obviněný ze zločinů proti lidskosti by přitom vydal na několik románových pokračování.