uprchlická krize

V zemích kolem Středozemního moře se na další cestu do Evropy chystá až šest milionů uprchlíků. Vyplývá to z tajného materiálu německých bezpečnostních orgánů, který se podařilo získat deníku Bild. Jen v Turecku čekají v uprchlických táborech téměř tři miliony migrantů. V Jordánsku se jejich počet odhaduje na tři čtvrtě milionu, v Libyi 1,2 milionu, v Egyptě půl milionu a v Tunisku, Alžírsku a Maroku je jich dalších 600 tisíc.

"Taková užší malá arabská rodina zahrnuje tak sto lidí," říká český velvyslanec v Jordánsku Petr Hladík. "A vždycky říkám – zachráněním jednoho dítěte získáváte sto přátel, kteří vědí, že Česká republika zachránila jejich dítěti život," dodává v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Počet cizinců, kteří byli v Česku nelegálně, klesl na úroveň před migrační krizí. Policie jich loni zadržela 5261, což je oproti roku 2015 o 3302 méně. Šlo většinou o Ukrajince. Za pokles může hlavně to, že přes Česko už neputuje takové množství uprchlíků. 

Příchod migrantů z muslimských zemí přináší do Evropy stále častěji i problém ženské obřízky. Podle studie vypracované ke dni boje proti mrzačení ženských pohlavních orgánů žije jen v Německu na 48 tisíc obřezaných dívek a žen. Spolková vláda hodlá tento jev tvrdě trestat, ruka zákona dosáhne ale jen na pár lidí.

Po dvou mrtvicích je upoután na invalidní vozík, nemůže skoro mluvit, podle hlasů z jeho nejbližšího okolí je už duchem nepřítomen a na veřejnosti se objevuje jen výjimečně. Přesto na alžírském prezidentovi Abdalu Azízovi Buteflikovi podle mnoha evropských diplomatů a politiků do jisté míry závisí osud Evropy.

Současný svět zažívá nebývalý nárůst náboženského fundamentalismu napříč jednotlivými náboženskými systémy. Jde o zvláštní jev ideologizace náboženství, který se stává pokušením pro lidi věřící i nevěřící. O povaze tohoto fenoménu i možných lécích na něj diskutoval Jakub Múčka na webu Hlídací pes s filosofem náboženství a římsko-katolickým teologem Tomášem Halíkem. 

Členské země EU potvrdily návrh Evropské komise umožňující o další tři měsíce prodloužit dočasné kontroly na některých vnitřních hranicích schengenského prostoru. Podle názoru unijní exekutivy totiž přes stabilizaci migrační situace a realizaci řady potřebných kroků zatím nenastaly podmínky k obnově plného fungování unijního prostoru bez vnitřních hranic.

Ještě před rokem bylo nigerské město Agadez centrem pašeráků lidí a migrantů, kteří s jejich pomocí chtěli začít nový život v Evropě. Poté, co Evropská unie do spolupráce s nigerskou vládou nalila několik miliard eur, se jejich počet v ulicích města snížil. Většina z nich se ale jen přesunula jinam, protože afrických migrantů mířících do Evropy neubylo.