Turecko

Markéta Všelichová a Miroslav Farkas se už několik dní nachází v turecké vazbě, protože se pokusili dostat se do kurdské enklávy Rojava. Oficiálně jsou obviněni z terorismu a dalších těžkých zločinů. Politolog Pavel Pečínka, který napsal knihu o povstaleckých skupinách a dlouhodobě se věnuje také kurdské problematice, byl s oběma zadrženými Čechy v kontaktu. Obvinění Turků považuje za absurdní. 

Turecko obvinilo dvojici Čechů, kterou zadrželo v uplynulých dnech, z toho, že jsou členy teroristické organizace. Turecká policie našla u českého páru materiály, ve kterých se zmiňují kurdské milice. 

Když letos v létě zažilo Turecko neúspěšný pokus o vojenský převrat, na nějakou dobu se zdálo, že hluboce rozdělená společnost zažívá sjednocující okamžik. Proti puči plánovanému menší částí armády se tehdy jednotně postavila vláda i opozice, náboženští aktivisté i přísní sekularisté. Odsoudily jej všechny strany v parlamentu včetně kurdské Lidově demokratické strany (HDP), do ulic vyšly protestovat statisíce lidí. Vzápětí se však ukázalo, že puč místo sjednocení společnosti poslouží k rozdrcení všech, kteří prezidentu Erdoganovi stojí v cestě za absolutní mocí.

Co víc může vystihnout náladu společnosti, než to, jakým způsobem se obléká? A tak je vcelku jasné, jak si stojí Turecko, kde v poslední době stoupá popularita islámské módy. Naznačuje to stále větší odklon Turků od sekulárních principů. 

Z obnovení zašlé slávy Osmanská říše, o níž sní novodobý turecký sultán Recep Tayyip Erdogan, by mohli těžit Maďaři. Jejich chorvatské pohraničí doslova žije slavným panovníkem Osmanské říše, Sulejmanem I. řečeným Nádherný. Archeologové, kteří tam provádějí vykopávky, totiž věří, že objevili jeho hrobku. 

Barack Obama, který se pomalu loučí s nejvyšší funkcí, se do historie zapíše jako první Afroamerický prezident Spojených států. Nezapíše se do ní však jako protřelý politik, kterému se podařilo vylepšit upadající americké renomé na mezinárodní scéně a výrazně posílit postavení USA ve světě. 

Německá vláda popřela zprávu magazínu Spiegel, že se chystá ustoupit Ankaře a distancovat se od rezoluce, kterou německý parlament uznal germánskou genocidu. Zároveň ale mluvčí vlády Steffen Seibert upozornil, že rezoluce není závazná. Zpráva o údajných plánech vlády rozpoutala v Německu vášnivou politickou debatu.

Turecká armáda zahájila u pohraničního severosyrského města Džarabulus útok na radikály z Islámského státu. Ankara na území Sýrie vyslala mimo jiné i dvacítku tanků, v ofenzívě ji podporuje letectvo mezinárodní koalice vedené Spojenými státy.