Obzvláště v letních měsících zamíří nejeden milovník lidové architektury či mašinek do kopců východního Českého středohoří. Zdejší zubrnický skanzen má totiž v nabídce obojí. Nedaleký Levín pak pro změnu láká záhadology, kteří právě zde naleznou tzv. Levínského kocoura.

Víska se zvláštním jménem Prádlo na jižním Plzeňsku nabízí nejednu zajímavost. Zlato, poustevníka i americké letce. A malou raritu – hned tři lihovary na jednom místě. Pro mnohé o důvod víc obec v kraji svatého Johánka z Pomuku navštívit. 

Pověst o statečných bojovnících, spících v hoře Blaník, zná asi každý. Že jste netušili nic o skutečné blanické jeskyni, a navíc s rytíři? Není divu, na slavné hoře totiž žádná není. Zato ji najdete v moravské Rudce u Kunštátu spolu se Zahradou smyslů, rozhlednou a zbytkem Masarykova pomníku, kdysi největšího ve střední Evropě. Vytvořil jej Stanislav Rolínek, neznámý sochař-samouk.

Náročný turista obvykle nehledá lákavé destinace u kdysi nechvalně proslulých Neratovic. Ovšem divil by se. Poblíž tohoto středočeského města by nalezl hned dvě zajímavá místa, Libiš a Obříství. V prvním z nich se v dávných dobách mohl potkat se samotnou kněžnou Libuší, v Obříství zase se slavným dánským pohádkářem Hansem Christianem Andersenem. A co že dělal právě zde? Inu, projel se parníkem.

Šluknov, označovaný za nejsevernější město České republiky, leží uprostřed stejnojmenného výběžku, který po něm získal své jméno, a v němž se po staletí stýkaly a překrývaly kultury tří oblastí - české, saské a lužické. Šluknovský region, kdysi Böhmisches Niederland neboli Česká Dolní země. 

Manětínsko, kraj severně od Plzně při jižním okraji Tepelské vrchoviny, je tak trochu zapomenutou krajinou. A přece je právě Manětín přezdívaný západočeským Kuksem či perlou západočeského baroka. To proto, že se zde nachází rozsáhlý soubor barokního umění, zahrnující přes třicet dochovaných soch a sousoší. Barokní tvář městečka je zásluhou hraběnky Marie Gabriely Lažanské.

Milovník památek z doby románské má u nás trochu smůlu. Většina staveb se buď nedochovala, nebo prošla gotickou či barokní přestavbou. Ty, které zůstaly, jsou vcelku notoricky známé. O tismické románské bazilice, řazené dokonce k významným středoevropským památkám, však širší veřejnost mnoho neví. Stavbu navíc obestírá jistá záhada – dodnes totiž není jasné, kdo a proč ji vystavěl. 

Slavní majitelé, slavní návštěvníci. Gotický hrad, barokní kostel i alchymistická laboratoř, andělská Alvína i trampský muzikál. Hora zvaná Andělská, Engelsburg.