terorismus a násilí

Převážně muslimští Rohingové patří mezi více než tisíc obětí násilností, které vypukly na severovýchodě Barmy. Informovala o tom zvláštní velvyslankyně OSN. Podle odhadů opustilo své domovy už více než 270 tisíc Rohingů, kteří uprchli do sousední Bangladéše.

Již více než 360 tisíc lidí z celého světa podepsalo petici požadující odebrání Nobelovy ceny za mír někdejší barmské disidentce a nynější vůdkyni vlády Do Aun Schan Su Ťij. Su Ťij čelí kritice, že se nesnaží zastavit násilnosti páchané na muslimském menšinovém etniku Rohingů v barmském Arakanském státě. Odtud od 25. srpna uprchlo do sousedního Bangladéše podle nejnovější bilance OSN již 164 tisíc Rohingů, informovala ve čtvrtek agentura AFP.

Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij ve středu kritizovala údajnou dezinformační kampaň, která provází krizi kolem menšinových muslimských Rohingů prchajících před násilím z Barmy. Podle ní má sloužit zájmům "teroristů".

Po 31. srpnu 1997 se zdálo, že se celý svět spojil v zármutku nad smrtí princezny Diany. Byl to zároveň zásadní zlom v kultuře společného a masového truchlení. Ne že by tento fenomén dřív neexistoval, ale po Dianině smrti nabyl dosud nevídaných dimenzí, kdy na několik dní ochromil nejen celý národ, ale zasáhl v podstatě celý svět.

Již 27 400 příslušníků menšinového etnika Rohingů uprchlo od pátku před násilím z Barmy do Bangladéše. Dalších asi 20 tisíc jich čeká na hranici mezi oběma státy. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na tři zdroje z OSN. Bangladéšští pohraničníci dnes objevili těla 20 rohingských žen a dětí, která vyplavila pohraniční řeka Naf poté, co se potopila loď, na níž z Barmy prchali.

Policie v Rotterdamu ve středu kvůli "teroristické hrozbě" zrušila koncert americké rockové skupiny, která kvůli svému názvu dlouhodobě čelí kritice muslimů. V blízkém přístavu policisté o něco později zadrželi řidiče dodávky se španělskou poznávací značkou, který měl v autě plynové bomby. Podle starosty Rotterdamu zatím není jasné, zda nález a varování před teroristickou hrozbou nějak souvisí.

Imám Abdalbákí Sátí, který je považován za mozek teroristických útoků v Katalánsku z minulého týdne, vzbudil už začátkem roku 2016 podezření u muslimské obce v Belgii. Tamní starosta tehdy po upozornění belgického imáma kontaktoval španělské úřady a ptal se na Sátího minulost. Řekl to v rozhovoru s agenturou EFE starosta belgického města Vilvoorde Hans Bonte. Španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido ale tvrdí, že španělská policie od belgických úřadů žádnou informaci nedostala.

Před soudem v Madridu v úterý odpoledne začaly výslechy čtyř osob zadržených v souvislosti s atentáty v Barceloně a Cambrils. Ostatní členové teroristické buňky jsou podle policie mrtví. Teroristy, kteří vraždili v Katalánsku, zradikalizoval imám, kterého chtěli Španělé už před lety vyhostit ze země. Po útocích, které si vyžádaly 15 obětí, zůstává v nemocnicích 46 zraněných, sedm lidí je v kritickém stavu.