Někdy by se mohlo zdát, že v Trumpově Americe není místo pro jinakost. Většinu vládních postů zastávají postarší bílí muži s milionovým nebo rovnou miliardovým majetkem a nový americký prezident dělá všechno pro to, aby zemi zbavil nenáviděných imigrantů. Usnadnil proto deportace, slibuje postavení zdi na hranici s Mexikem a exekutivním příkazem se pokouší zastavit příchod uprchlíků i všech občanů ze sedmi převážně muslimských zemí.

Platnost dekretu amerického prezidenta Donalda Trumpa dočasně zakazujícího vstup občanům sedmi muslimských zemí se zatím obnovovat nebude. Odvolací soud v San Francisku nevyhověl odvolání americké vlády proti pozastavení jeho vymahatelnosti. Případ tak může skončit až u amerického nejvyššího soud. 

Na ještě větší zpřísnění australských protiimigračních zákonů doplácejí i její vlastní obyvatelé. Pokud soud pošle do vězení na víc než 12 měsíců někoho bez oficiálního občanství, čeká ho deportace do místa jeho narození. Bez ohledu na to, že v Austrálii prožil celý život. Podobný osud čeká i jednapadesátiletého Iana Wightmana, jehož rodiče se do Austrálie přestěhovali, když mu byl jeden rok. Na vyhoštění musí čekat mezi nelegálními uprchlíky na Vánočním ostrově, přinesl jeho příběh britský deník The Guardian.

Na hranicích se Srbskem v pondělí začala maďarská armáda stavět plot, který má zemi pomoci zastavit příliv nelegálních uprchlíků. Bude vysoký čtyři metry a dlouhý celkem 175 kilometrů. Hotový by měl být během několika měsíců. Maďaři přitom nejsou první, kdo se oplocuje na hranicích s jinou zemí. 

Vláda premiéra Viktora Orbána vyrazila do „boje“ proti reklamní kampani Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UHCR), který u příležitosti Světového dne migrantů nechal vyvěsit v metru plakáty s uprchlíky, kterým se v Maďarsku podařilo prosadit. Vláda nechala instalovat billboardy s heslem: "Pokud přicházíte do Maďarska, nemůžete brát práci Maďarům."