Před padesáti lety se kolem půl třetí odpoledne zapálil na Václavském náměstí v Praze student Jan Palach. Svým protestním činem chtěl probrat Čechoslováky z letargie po okupaci ze srpna 1968. Jeho oběť se stala symbolem odporu proti nastupující normalizaci a vzpomínkové akce dvacet let poté předznamenaly pád komunistického režimu.

Mrazivé počasí, úterní teroristický útok ve Štrasburku, ale i fakt, že se ve Francii demonstruje už pátou sobotu, se podepsal na účasti protivládních protestech hnutí žlutých vest. Po celé zemi vyšlo do ulic jen 66 tisíc lidí, v Paříži pak konkrétně něco přes čtyři tisíce demonstrantů. Protesty oproti předchozím týdnům probíhaly v relativním klidu, jen v pozdních odpoledních hodinách použila pařížská policie na rozehnání zbytku demonstrantů na třídě Champs-Elysées vodní dělo.

Kdepak, tahle země není pro sameťáky. A pravda a láska? Nechtějte vědět, kde končí.

Poklidná revoluce v Arménii připravila o moc premiéra a exprezidenta Serže Sargsjana, který chtěl vládnout neomezeně. Rusko vše sledovalo zpovzdálí. O svůj vliv v zakavkazské republice nepřijde.

Pražská policie poslala na pondělní demonstraci proti premiérovi Andreji Babišovi v Praze kamerový vůz, který používá pro natáčení extrémistů. Proč, to říct nechce. Rozhodnutí prý bylo na veliteli "daného opatření". Skoupá na informace je i ohledně technických možností kamerového vozu. Jde o taktickou informaci, říká, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes.

Březen začíná být nabitým měsícem, co se týče občanského aktivismu. Nyní se ke slovu přihlásili také čeští studenti, kteří se na protest proti stavu politické kultury v naší republice rozhodli vstoupit do symbolické stávky. 

Připomíná to sice tak trochu česko-slovenskou pomlčkovou válku, ale jen zdálky. Spor o název bývalé jugoslávské republiky Makedonie mezi Aténami a Skopje je totiž mnohem víc než jen slovíčkaření dvou států. Může vést k nestabilitě celé jihovýchodní Evropy, což by mělo nedozírné následky. Nejen kvůli migrační krizi, ale i kvůli hrozícímu posílení ruského vlivu na choulostivém Balkáně.

Může být současná vlna protivládních protestů v Íránu úspěšná? A může přerůst v revoluci na způsob arabského jara a svrhnout tamní islámský režim? A pokud by se to stalo: nenastal by dominový efekt, kdy by válka zachvátila celou oblast od Izraele po Rusko?