Premiér Andrej Babiš (ANO) okomentoval nedělní demonstraci na Letné za nezávislou justici a lepší vládu. Prohlásil, že čím více peněz dala vláda do platů, investic nebo výzkumu, tím více jsou lidé nespokojení. Tvrdí, že Česko se nikdy nemělo tak dobře.

Na pražské Letné protestovalo proti vládě Andreje Babiše a za nezávislost justice zhruba čtvrt milionu lidí. Na podzim budou protesty pokračovat, další obří demonstrace podobné té nedělní se má konat 16. listopadu. 

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v pátek představila a hájila chystanou vládní novelu zákona o státním zastupitelství. Návrh mimo jiné obsahuje, že by nejvyšší státní zástupce mohl být odvolán jen rozhodnutím kárného soudu, nikoliv vládou. Opoziční strany však kritizují pozdější účinnost novely.

Mezi obyvateli Hongkongu panují oprávněné obavy, že pokud projde extradiční zákon, bude možné poprvé v historii kohokoli vydat k soudu do Číny, třeba i na základě politických rozhodnutí nebo obvinění z politických důvodů. Na sociálních sítích i v médiích se objevila četná svědectví o brutalitě, s jakou hongkongská policie proti převážně mladým a neozbrojeným demonstrantům zasahovala.

Americká sinoložka Andréa Wordenová strávila rok 1989 v Číně s tamními studenty. V rozhovoru pro server Sinopsis popisuje, jak tehdy Číňané mimo hlavní město vnímali události v Pekingu, demonstrace a následný masakr na náměstí Nebeského klidu, ale i to, jak se ČLR za posledních 30 let změnila.

V úterý se v mnoha městech v Česku znovu demonstrovalo proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a ministryni spravedlnosti Marii Benešové (za ANO). 

Koncem května byla v Plzni slavnostně otevřena výstava Hedvábí, čaj, porcelán, s podtitulem Interkulturní výměna na Hedvábné stezce. Oficiálně měla představit kulturu provincie Če-ťiang, která je již dvanáct let partnerskou provincií Plzeňského kraje. Expozice nebyla ale zjevně určena pro veřejnost. Smysl akce byl jiný, píše Lucie Sýkorová na webu Hlídací pes.

Sü Jou-jü (1947) je čínský filozof a veřejně činný intelektuál. Aktivně se podílel na zlomových událostech čínských dějin 20. století. Za Kulturní revoluce byl členem Rudých gard. Účastnil se demonstrací na náměstí Tchien-an-men, jejichž 30. výročí si právě připomínáme. Sám opustil náměstí těsně před masakrem.