Zaspali jste. Nestíháte. Všechno se vám hroutí pod rukama a den vypadá jako jeden velký průšvih. Ale co když to celé má jiný smysl? Co když právě to ranní zpoždění, ztracené klíče nebo fronta na kafe nejsou náhoda? Možná vás právě tahle smůla zachránila před něčím, o čem ani netušíte.

Lukáš si jednoho dne prohlížel staré fotky, když narazil na tvář dívky, kterou znal jen z vyprávění. V tu chvíli se rozběhl příběh, který mohl dopadnout úplně jinak, kdyby byl od začátku upřímný.

DRUHÁ ČÁST. V pátek 28.října 1983 došlo v objektu vojenského útvaru v Chotusicích na Čáslavsku k přepadení strážných. Jednoho z nich pachatelé Marian Ježík (22) a František Lukacz (23) vážně zranili a do rukou se jim dostaly samopaly. Dva dny útočníci prchali, netušíc, že jejich identitu už vyšetřovatelé odhalili. V Přelouči přepadli a unesli ing. Válka i s jeho autem a odejeli do Ostravy, kde byl Lukacz vzápětí zadržen. Ježík s ostře nabitým samopalem pronásledovatelům unikl a zmizel někde v ulicích města.

Příběh, který napsal život v době již skomírající normalizace, jako by vzdáleně připomínal kontroverzní kauzu bratří Mašínů z počátku padesátých let. Osudy pachatelů a obětí, které byly v nepravý čas na nepravém místě, se prolnuly. Ve finále se znovu otevřela otázka, kde jsou hranice osobní svobody jednotlivce. 

Nenadálá smrt politika zavdá vždy řadu otazníků, vyvolá hypotézy o příčinách a vytvoří i konspirační teorie. A to bez ohledu na dobu, režim i zemi. Polsko nevyjímaje. Když navíc spadne letadlo se dvěma ministry z různých států, hned se najdou pochybovači, kteří řeší jen to, kdo z potentátů byl cílem a kdo jen kolaterální ztrátou. Jakoby ministr nesměl zemřít při obyčejné nehodě.