Německo

Široké škále otázek v pátek čelila kancléřka Angela Merkelová (CDU) na tradiční tiskové konferenci před vládní dovolenou. Čtyřiašedesátiletá politička na ně 90 minut odpovídala, jak je jejím zvykem klidně a diplomaticky, shodují se německá média.

Po dlouhých pěti letech je vymalováno – alespoň prozatím. Dáma s (na první pohled) nevyslovitelným jménem Beate Zschäpeová dostala za podíl na deseti rasově motivovaných vraždách podle očekávání doživotí. Nebylo jí nic platné ani fňukání ve stylu 'já nic, já muzikantka'.

Po ostré kritice na adresu Německa se ve středu americký prezident Donald Trump na okraj summitu Severoatlantické aliance v Bruselu setkal s Angelou Merkelovou. Novináře šéf Bílého domu ujistil, že má s německou kancléřkou velmi dobrý vztah. Před zahájením summitu přitom Trump na schůzce s generálním tajemníkem NATO Německo kritizoval za podle něj nedostatečné výdaje na obranu i dovoz zemního plynu z Ruska.

Hlavní obžalovaná v procesu se členy neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU) Beate Zschäpeová má strávit zbytek života ve vězení. Trest jí ve středu uložil mnichovský vrchní zemský soud, ženu uznal vinnou z deseti vražd a dvou bombových útoků. Obhájce 43leté Zschäpeové Wolfgang Heer oznámil, že proti rozsudku podá odvolání. Verdikt tak bude muset přezkoumat nejvyšší německý soud. Několikaleté tresty soud uložil i dalším čtyřem obžalovaným.

Na německo-rakouské hranici by měla vzniknout tranzitní centra pro migranty. Trvá na tom německý ministr vnitra Horst Seehofer, který v úterý představil plán svého ministerstva pro zvládnutí migrace. Seehofer několikrát zdůraznil, že jde o plán jeho úřadu, nikoli vládní koalice. S ostatními stranami dle něj musí být jeho návrhy teprve projednány a koaliční ujednání z posledních dní nebyla zahrnuta do plánu, který chtěl Seehofer původně představit už před měsícem. 

Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes varoval Evropskou unii před nebezpečím, kterého se dopouští výstavbou plynovodu Nord Stream 2. Způsob dopravy zemního plynu z Ruska do Německa po dně Baltického moře má podle něho za cíl oslabit Ukrajinu, navíc prý postrádá i ekonomický smysl. Oznámil to při setkání s předsedou Evropské komise (EK) Jeanem-Claudem Junckerem a Evropské rady Donaldem Tuskem.

Zdá se, že hrozící rozpad německé vlády kvůli azylové politice je - alespoň prozatím - zažehnán. Dosažený kompromis ale spor mezi vládními konzervativními stranami neuhasil, jen řešení odkládá a de facto hází na druhé. Navíc je velmi sporné, zda navrhovaný plán bude v praxi fungovat.

Různé názory mají čeští poslanci napříč politickým spektrem na pondělní kompromisní dohodu německé vlády o řešení migrace. Zatímco premiér Andrej Babiš ji chápe jako nutnost pro migranty zůstat v té zemi EU, kde se zrovna vylodí, jiní politici ji buď přímo vítají v boji proti nechtěným migrantům, jiní varují, že by se právě Česko mohlo stát jejich novým cílem.