nacistické Německo

Švýcarsko zřejmě nebylo za druhé světové války tak neutrální, jak se snažilo vypadat. Alespoň co se umění týče. Na zdech jeho galerií visí cenná díla ukradená nacisty původním, většinou židovským majitelům. Zdědily či dostaly je od respektovaných obchodníků s uměním, na které teprve po letech vyplouvají důkazy o napojení na nacisty.

Alžběta Dostálová se narodila v roce 1936 v Horních Studénkách nedaleko Šumperka jako první ze šesti dětí manželů Morgensternových. Otec Richard byl Žid, matka Alžběta Češka. Smíšené manželství rodinu několik let chránilo před deportací, nakonec ale přesto většina jejích členů skončila v Terezíně.

Může se jmenovat známá odrůda vína podle přesvědčeného nacisty? A má smysl ji po více než sedmdesáti letech od konce války přejmenovat?

Před zemským soudem v Münsteru na západě Německa začal v úterý soud se čtyřiadevadesátiletým mužem, který čelí obžalobě z napomáhání ke smrti stovek lidí v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. V táboře, který leží v dnešním Polsku nedaleko Gdaňsku, sloužil Johann Rehbogen jako dozorce SS. Souzen je trochu paradoxně před soudem pro mladistvé, protože mu v době, kdy k činům došlo, ještě nebylo 21 let.

Lidé, kteří se kdysi shodli v jednoznačném odporu proti nacismu, se v letech 1945-1948 (a zvláště po komunistickém převratu) často naopak ocitli na opačných stranách politického života. To je i případ dvou historiků, jejichž osudy připomínáme v Příbězích 20. století. "Nepochyboval jsem o žádné z tezí, které patřily ke stalinismu," tvrdil jeden z nich. Ten druhý právě před podobnými lidmi z Československa utekl.

Jsou to dva roky od chvíle, kdy spolupracovník švédské luteránské církve upozornil české velvyslanectví ve Švédsku na to, že se na na hřbitově v Malmö nacházejí ostatky tří československých občanů. Šlo o vězně koncentračních táborů, kteří byli na konci druhé světové války v dubnu a v květnu 1945 hromadně převáženi do Švédska, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Jaký je ruský pohled na mnichovský diktát? To částečně odhaluje moskevská výstava věnovaná událostem spojeným s podepsáním mnichovské dohody 30. září 1938. Expozici nazvanou "Mnichov 38: Na prahu katastrofy" uspořádala ruská Federální archivní agentura.

Právě dnes před 80 lety se krátce po poledni v Mnichově sešli diktátoři Adolf Hitler a Benito Mussolini, britský premiér Neville Chamberlain a jeho francouzský protějšek Édouard Daladier k jednání o osudu Československa. V noci z 29. na 30. září pak podepsali dokument ohledně "vyřešení československé krize", který měl fatální důsledky pro mladou republiku.