Státní zastupitelství v Dortmundu klade muži, který v táboře jako dozorce působil od června 1942 do září 1944, za vinu několik konkrétních případů, k nimž měl svou činností napomáhat. Jde například o vraždu více než stovky polských vězňů a nejméně 77 sovětských válečných zajatců v plynové komoře v létě 1944. Od srpna do konce roku 1944 zase příslušníci SS v táboře zabili neznámý počet - nejspíš ale několik stovek - Židů.

Mezi případy, za které Johann Rehbogen podle státního zastupitelství nese spoluzodpovědnost, patří také zabití více než 140 vězňů, včetně dětí, kterým doktoři SS přímo do srdce vpíchli injekci benzinu a fenolu. V zimě 1943/44 zase dozorci nechali záměrně umrznout neznámý počet vězňů. Celkem ve Stutthofu zemřelo nejméně 27 tisíc lidí.

Johann Rehbogen, který se narodil v Rumunsku, podle obžaloby věděl o všech vražedných metodách a muselo mu být jasné, že je možné takovýmto způsobem a tak pravidelně zabíjet, jen pokud budou oběti hlídány pomocníky, jako byl on. Svou činností dozorce tak obžalovaný podle státního zastupitelství vědomě podporoval zabití stovek lidí.

Po válce Rehbogen, který tvrdí, že o zabíjení nevěděl, vystudoval krajinnou architekturu a pracoval jako úředník v největší spolkové zemi v Severním Porýní-Vestfálsku.

Rehbogen měl být původně souzen spolu s dalším dozorcem ze Stutthofu. U druhého muže ale není jisté, že je schopný se řízení účastnit, proto byly procesy rozděleny. Soud se čtyřiadevadesátiletým bývalým dozorcem, při němž se každý ze zatím naplánovaných 13 jednacích dní bude jednat maximálně dvě hodiny, je kvůli věku tehdejších pachatelů zřejmě jedním z posledních podobných soudů v Německu.