Když otočíte dalekohledem k Marsu, uvidíte nejenom charakteristicky zbarvenou planetu, ale pokud bude váš dalekohled dostatečně výkonný, rozlišíte i různé meteorologické jevy, které na rudé, nebo spíše bledě rezavé planetě panují.

Měl to být velký úspěch nejenom pro britskou vědu: sonda Beagle 2 nesla na palubě instrumentální skladbu od králů britpopu Blur i kalibrační desku, navrženou výtvarníkem Damienem Hirstem. Po vstupu do marsovské atmosféry už se ale neohlásila a její osud zůstával až donedávna záhadou.

Poslední dobou je na rudé planetě poměrně rušno. V jednom týdnu k ní dorazily hned dvě pozemské družice, ale jejich cena se diametrálně lišila. Zatímco NASA zaparkovala na oběžnou dráhu stroj za 671 milionů dolarů, Indové zvládli totéž za pouhých 74 milionů.

Poslední dva roky sbírá marsovskou slávu především sonda Curiosity a je to sláva jistě zasloužená. Nelze ale zapomínat na druhého robotického dříče, který ani deset let po přistání neustává ve výzkumu rudé planety.

Největší vozítko, které jsme zatím na Mars posadili, má nečekané problémy. Jeho mise sice úspěšně překročila původní plán, ale do dalšího průzkumu se musí pustit daleko opatrněji, než NASA předpokládala.

Edwin Eugene Aldrin junior, odmala přezdívkou a od roku 1988 křestním jménem Buzz, si nikdy nebral servítky – když ho dotěrný konspirační teoretik zkoušel provokovat, dostal od Buzze pěstí. Jak odpovídal slavný kosmonaut na dotěrné otázky internetových čtenářů?

A jak lépe tohle kulaté, mimozemské výročí oslavit, než pořádnou robotickou selfie? Ostatně, co jiného vám na opuštěné planetě zbývá...

Robotické vozítko Curiosity se vydalo na první delší jízdu. Cílem je oblast, kterou vědci z NASA označují jako Glenelg. V tomto místě se sbíhají tři různé typy hornin.