Koncept karantény, kdy člověk zůstává doma a vyhýbá se sociálnímu kontaktu, aby se omezilo šíření nemoci, není ničím novým. Stačí se vrátit trochu do minulosti. Nejedna slavná historická postava izolaci zažila a některým dokonce výrazně proměnila život a ovlivnila jejich další působení.

Karanténa vyhnala z práce i benátské gondoliéry. Zatímco většina z nich nečinně sedí doma a doufá, že se budou brzy moct vrátit na kanály, dvaaosmdesátiletý Lucio Dolcetta nezoufá a každý den trénuje na balkoně. Svými videi baví internet.

Damon Young před třemi lety zjistil, že trpí jedním z autoimunitních onemocnění. Dnes v době pandemie koronaviru tak nemá tušení, jak by jeho imunitní systém onemocnění zvládl. Skutečnost je však taková, že riziko komplikací v případě nákazy existuje u mnohem většího počtu lidí, než kolik si ho je ochotných připustit.

Historie se opakuje. Když před více než 100 lety udeřila španělská chřipka, leckde ji brali na lehkou váhu.  Vlády ujišťovaly, že jsou na ni připraveny. Ukázalo se, že nejsou. Zaskočila je stejně jako letos koronavirus.

Když se probudíte na orbitě, máte práci, spoustu lidí, kteří se o vás starají a k tomu výhled, který se vám nikde na Zemi nenaskytne. Zato na Zemi...

Snad nikdy jindy nepracovalo tolik lidí mimo své pracoviště či kancelář jako v současné době. Pandemie koronaviru tak může dát podnět k rozvoji práce na dálku. Vše záleží na tom, jestli převáží její výhody a firmy a jejich pracovníci objeví kouzlo, o kterém průkopníci práce na dálku už dlouho s nadšením hovoří.

Průkaz imunity vůči novému koronaviru může vrátit společnost z karantény blíž k normálu. Němečtí vědci navrhují řešení, které by mohlo být inspirací i pro jiné evropské státy, včetně Česka. Jenže pozor, neudělali soudruzi někde chybu?

Vedle morových ran či španělské chřipky zasáhla Evropu v 15. a 16. století v několika vlnách jedna z nejpodivnějších a nejvíce smrtících nemocí v dějinách – tak zvaný anglický pot. Zmizel stejně rychle, jako se objevil, a mnoho se toho o něm neví.