italská politika

Až dvacet lidí se pohřešuje po pádu mostu v Janově, další těla kromě 38 dosavadních obětí záchranáři ale neobjevili. Práce v sutinách narušil i krátký požár. Na šest set lidí muselo být evakuováno z domů pod zbývající částí mostu. Zatímco v italské vládě nepanuje shoda ohledně potrestání provozovatele mostu, jeden italský deník zveřejnil záznam praskliny ve vozovce mostu dva dny před jeho zřícením.

Italský premiér pozval svůj český protějšek do Říma, aby si spolu vyjasnili způsob, jak řešit problémy s migrací. Giuseppe Conte svoji pozvánku pojal jako otevřený dopis. Hlavním důvodem je spor ohledně pomoci se 450 uprchlíky zachráněnými ve Středozemním moři, které Andrej Babiš odmítl přijmout.

Mladý italský historik Matteo Salvini stojící v čele krajně pravicové Ligy nemá potřebu uzavírat v Bruselu přátelství. Podle listu Financial Times Wolfganga Münchaua představuje Salvini svou náturou a nebojácným přístupem jednu z největších hrozeb, kterým Evropská unie čelí. Tou druhou je americký prezident Donald Trump.

Žádná z hlavních politických stran v Itálii nezískala většinu v nedělních parlamentních volbách. Vyplývá to z výsledků po sečtení 90 procent hlasů.  Nejvíce voličů získala středopravicová koalice, včetně strany expremiéra Silvia Berlusconiho Vzhůru Itálie (FI). Celkově ve volbách výrazně posílila krajní pravice a antisystémové strany. Volební účast dosáhla 73 procent.

Do nejisté budoucnosti, země plné dluhů a minimálního sociálního zabezpečení se už Italům nechtějí přivádět děti. Neměli by je z čeho život, protože v zemi na pokraji bankrotu se miliony lidí potácejí na hranici chudoby. Leckdy z jedné penze musí vyžít celá široká rodina. Populisté se tak před březnovými volbami předhánějí, kdo slíbí chudým lepší řešení.

Italové za šest týdnů zase jednou napochodují k volebním urnám. Kýženou stabilitu a nezbytné reformy si ale od nového parlamentu příliš slibovat nemohou, protože podle posledních průzkumů skončí volby nejspíš patem. Neradostné vyhlídky si mohou zpestřit leda trochou srandy, k čemuž jim kandidující partaje dávají příležitostí více než dost.

Vážení čtenáři, předkládáme vám předpovědi politického a ekonomického vývoje v roce 2018. V Česku i ve světě. Rok 2018 bude v Česku ve znamení Andreje Babiše a posilující koruny, v Číně ve znamení psa, symbolu oddanosti, věrnosti a harmonie. Světová ekonomika poroste a Vladimir Putin bude počtvrté zvolen ruským prezidentem, hlasovat pro něj bude i „blázinec“.

Soudní voliči budou mít v nadcházejících italských volbách těžké rozhodování. Taková plejáda populistických hnutí by se jinde v Evropě hledala jen stěží. S líbivými hesly a sliby totiž přicházejí i tradiční strany, byť doufají, že je nakonec nebudou muset plnit. Pro druhou nejzadluženější zemi Evropské unie po Řecku by to znamenalo krutou ekonomickou ránu.