Írán

Íránský prezident Hasan Rúhání rozhodnutí Teheránu obohacovat uran na 60 procent označil za „odpověď vašemu zlu“. Informovala o tom agentura AP. 

Ruská vláda se snažila ovlivnit kampaň před loňskými prezidentskými volbami v USA zavádějícími a nepodloženými obviněními, jež mířily proti tehdejšímu kandidátovi demokratů Joeovi Bidenovi.

Írán odmítl nabídku Evropské unie jednat v následujících dnech se Spojenými státy o dohodě týkající se jaderného programu. S odkazem na diplomatické zdroje o tom informoval web The Wall Street Journal (WSJ). Později informaci potvrdilo i íránské ministerstvo zahraničí. Bílý dům vyjádřil v souvislosti se situací zklamání.

Jste na demonstraci, která se zvrtne, a najednou máte v jedné ruce vlajku nepřátelského kapitalistického utlačovatele a zapalovač v druhé. A ona ne a ne chytnout… Tak na tenhle "problém" mnoha demonstrantů na Blízkém Východě našla řešení íránská firma: vyrábí hořlavé státní vlajky. A nutno podotknout, že její byznys vzkvétá.

V reakci na americký útok, při němž zemřel Kásim Sulejmání, velitel íránských jednotek Kuds, exministr zahraničí a poslanec Karel Schwarzenberg prohlásil, že Trumpovy skutky jsou zločinné a překračují mezinárodní právo. Schwarzenberg se však mýlí. Zabití Sulejmáního bylo v souladu s mezinárodním právem. Svoji případnou kritiku by tak měl exministr zaměřit spíše na normy mezinárodního práva, píše Aleš Rozehnal na webu Hlídací pes.

Další vyhrocení situace na Blízkém východě a odveta Teheránu hrozí po smrti íránského generála Kásema Solejmáního, kterého v noci na pátek zabila v Bagdádu při raketovém útoku americká armáda.

Při masových demonstracích v Íránu za poslední dny zemřelo více než sto lidí. Vyplývá to alespoň z kusých zpráv přicházejících ze země, kterou islámská konzervativní vláda izolovala od světa. Odstřihla obyvatele od internetu a snaží se zabránit jakémukoli úniku informací. Jak to na místě vypadá, popsala – na základě kontaktu se svými přáteli a příbuznými v Íránu – pro HlídacíPes.org íránská novinářka žijící v Evropě. Kvůli obavám o rodinu si přála zůstat v anonymitě.

Írán překročil limit 3,67 procenta obohacování uranu. Teherán tak pokračuje v reakcích na loňské rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od jaderné dohody z roku 2015 a na neochotu ostatních signatářů ochránit Írán před dopady sankcí, které na tuto islámskou zemi Washington uvalil.