Irák

Po útocích na ropné tankery, ze kterých USA obviňují Írán, se naskýtá otázka, zda je ozbrojený konflikt s Íránem jen otázkou času, nebo se jedná pouze o válku slov. Válka USA s Íránem je sice vysoce nepravděpodobná a nežádoucí. Na druhé straně okolnosti vypuknutí první světové války ukazují, jak snadno se může konflikt slov změnit ve válku mimořádných rozměrů, píše Aleš Rozehnal na webu Hlídací pes.

Těžké boje o irácký Mosul vyhnaly desítky tisíc obyvatel do jiných částí země. Odnesli s sebou i místní dialekt, odrážející historii této křižovatky civilizací. Nynější obyvatelé města se bojí, že jazyk, stejně jako Mosul samotný, může zaniknout.

Pouhých 10 minut trvají v průměru procesy v Íráku a na severu Sýrie se ženami, které přijely ze Západu, aby se připojily k mužům - bojovníkům Islámského státu. Jejich původní země o ně nemají zájem. Řízení spočívá v potvrzení identity, dotazu ohledně viny. Obvinění se nečte, nejsou přítomni zástupci domovských zemí. Obhájce stojí venku a přiznává, že detaily o své klientce vlastně ani nezná. Konec je často krutý.

Rajský protlak je potravina, kterou má doma patrně kdekdo. A pro Írán to platí obzvlášť. Nyní ho však Íránci skupují doslova horečnatě - stal se ukazatelem stavu ekonomiky, na kterou začínají dopadat protiíránské sankce.

Zatímco ve starověku umožnily řeky Eufrat a Tigris rozkvět civilizace, dnes po napití se vody z jejich soutoku lidé z irácké Basry končí v nemocnicích. Kvůli suchu se zvyšuje její slanost a koncentrace splašek, zatímco chlor v kohoutkové vodě záhadně ubývá.

Teroristická organizace Islámský stát (IS) sice byla loni v Iráku poražena, ale pokračuje v boji. Jen změnila taktiku a přešla k partyzánskému způsobu boje. V uplynulých měsících tak v zemi násobně vzrostl počet vražd a únosů.

V padesátých letech patřil Irák k nejpokrokovějším arabským zemím, ženy zde dokonce zasedaly ve vládě. Po Saddámu Husajnovi a náboženské teroru Islámského státu mají návrat k policie více než těžký. Situaci jim neulehčují ani kvóty. Útoky na kandidátky jsou tak agresivní, že část jich boj o parlament raději vzdává.

Členské země Evropské unie loni udělily azyl 538 tisícům žadatelům, což je skoro o čtvrtinu méně než v roce předchozím. Uvedl to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat s tím, že unijní země navíc na své území přesídlily dalších 24 tisíc uprchlíků. Největší skupinou, která představovala třetinu celkového počtu, tvořili i v loňském roce občané Sýrie, následovaní Afghánci (19 procent) a občany Iráku (12 procent).