hymna

Jsou hymny slavné i neznámé, krásné i nevýrazné. Historie vzniku některých z nich je někdy banální, někdy zajímavá až kuriózní.

Nedílnou součástí oficiálních zahraničních politických návštěv, mezinárodních sportovních událostí a dalších podobných velkých akcí jsou státní hymny. Někdy se to ale úplně nepovede a místo očekávané hymny zazní něco, co místo úcty nebo hrdosti v tom lepším případě vzbudí rozpaky, v tom horším případě způsobí pořádný skandál.

Zní vám to příliš troufale? Proč se však žinýrovat? Vždyť máme "hen tu onú demokraciu".

Možná nová verze české národní hymny zazněla ve středu v budově Českého rozhlasu i v jeho vysílání. Podle záměru jejích iniciátorů by měla být hymna sebevědomější a vlastenečtější, případně by mohla mít dvě sloky, jak tomu bylo dříve. Autorem nových variant je hudební skladatel Miloš Bok. Zájemci si ji mohou stáhnout na www.hymna2018.cz.

Zní to možná absurdně, ale po Rakousku a Kanadě by se mohlo Německo stát další zemí, která genderově "vylepší" text své státní hymny.

Policejní prezident Tomáš Tuhý vrátil k přepracování policejní hymnu, jejíž pracovní verze se tento týden dostala neplánovaně na veřejnost. Hymna se stala terčem posměchu a pobouření vyvolala mezi samotnými příslušníky policejního sboru.

Chtěli si zazpívat oblíbenou Marseillaisu, jako tradičně se seřadili vedle sebe čelem k hlavní tribuně a … nic. Ticho, žádná hymna. Zápasu mistrovství světa mezi fotbalisty Francie a Hondurasu předcházelo selhání ze strany organizátorů. Prý jim nefungoval audiosystém, z nějž hymny pouštějí.

Adlí Mansúr, prezident Egypta, chce všemožně posílit národní hrdost. Bohužel si vybral způsob, který zavání totalitou. I když by se měla úcta k vlajce i hymně jistě projevovat, trestat sezení u hymny vězením není nejlepší cesta.