historický

Některé politické ambice a odvážné vzpoury vedou k tomu, že se změní svět. Jiné zas naopak netrvají ani hodinu.

Kdyby každá válka vypadala tak, jak si ji užili vojáci Lichtenštejnska, bylo by na světě o poznání krásněji.

Zapomeňte na luxusní kabelky, v 18. století se na rukách nosil úplně jiný poklad.

V angličtině existuje přísloví, že je zbytečné kopat do mrtvého koně. O mrtvém papeži ale v lidové slovesnosti nepadla ani zmínka.

V první polovině března 1940 skončil nevyrovnaný válečný střet, v němž se finští vojáci hrdinně bránili sovětské přesile. Jedním z těchto finských hrdinů byl i legendární odstřelovač Simo Häyhä, lépe známý pod zlověstnou přezdívkou Bílá smrt.

Den po 81. výročí podpisu mnichovské dohody skončila v Praze poměrně nenápadná výstava s názvem "Rozbití Československa 1938–1939: Nově zpřístupněné dokumenty ruských archivů". I když šlo vlastně jen o deset oboustranných panelů bez invence vystavených ve školní třídě Metropolitní univerzity v pražských Strašnicích, pozornost si výstava zaslouží. Ukazuje, jak současné Rusko a ruská propaganda důsledně pracuje s historickými tématy, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.