genetická modifikace

Před pár dny proletěla světem zpráva, že se výzkumníkům poprvé podařilo úspěšně opravit škodlivou mutaci v lidském embryu. Samozřejmě nešlo o test klinický, ale teprve laboratorní – zárodky, byť lidské, se před jeho ukončením nerozrostly víc než na pár buněk. Přesto ale vyvolal řadu diskusí. Přichází doba genové terapie, modifikací naší DNA a "miminek na přání", nebo jde o jednu velkou nafouklou bublinu?

Můžeme kupovat jen biopotraviny, pěstovat si vlastní zeleninu a pro mléko si chodit přímo k chovateli, přesto bude téměř vše, co jíme, nějakým způsobem geneticky modifikované. Jíme klony, zeleninu zmutovanou i úmyslně ozářenou radiací a vůbec si to neuvědomujeme. S úpravami totiž začali lidé už před 10 tisíci let.

Členské státy Evropské unie si budou moci sami zvolit, zda umožní či zakážou na svém území pěstovat geneticky modifikované organismy (GMO). Novou legislativu dnes schválil Evropský parlament, začne platit letos na jaře.

Tahle zpráva už od pohledu děsí. Ale pokud se přeneseme přes selské obavy z genetické modifikace a také přes démonicky vypadající můry s rudě žhnoucíma očima, vyvstane před námi technologie, která by měla zachraňovat životy.

Přeji si chlapečka, s modrýma očima, blonďáčka. A aby neměl dědičné choroby, aby byl inteligentní a také trochu atlet. Americká společnost 23andMe získala ve Spojených státech patent, který otevírá cestu k výběru "dětí na míru". Zákazníci, tedy budoucí rodiče, si budou moci vybrat spermie dárce tak, aby předurčovaly, že určité vlastnosti u dítěte vyniknou. Společnost se ale už vyjádřila, že zatím nechce svůj objev používat.