Francie

Když přijdete k pařížské redakci satirického časopisu Charlie Hebdo, dýchne na vás smutek a strach. Tíživé atmosféře se neubráníte, ani když patříte k lidem, které jen tak něco nerozhází. Od atentátu uplynuly dva měsíce. Redakce se stále topí v květinách a pietních vzkazech. 

Francouzský satirický týdeník Charlie Hebdo začal sedm týdnů po teroristickém útoku na jeho redakci opět vycházet v pravidelném týdenním intervalu. Dnešní číslo vyšlo v nákladu 2,5 milionu kusů, karikaturu proroka Mohameda na titulní straně nemá.

Evropa si konečně začíná všímat Libye, která se od svržení režimu Muammara Kaddáfího potácí v chaosu a nyní ji začíná ohrožovat Islámský stát. Francouzský premiér Manuel Valls vyzývá Evropu, aby včas zareagovala na bezpečnostní hrozbu a zpřísnila kontroly na hranicích schengenu. 

Zbraně, se kterými v lednu útočili teroristé v Paříži, byly zřejmě zakoupeny na Slovensku v legálních obchodech a poté předělány na funkční. Píše to dnešní slovenský deník Nový čas.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu opakovaně vyzval evropské Židy k přestěhování do Izraele. V Evropě je prý nebezpečno. Šéfové židovských obcí v Německu či Dánsku však důvod k masivnímu exodu nevidí. Ani v Izraeli podle nich jistota ochrany před terorismem neexistuje. Ovšem z Francie, která má dnes v Evropě nejpočetnější židovskou komunitu, se Židé stěhují po tisícovkách.

Historie Francie je spojená s historií světové migrace. Dnešní nejčastější cíl evropských azylantů přitahoval už od konce 18. století statisíce imigrantů, ať už přicházeli za prací nebo z politických a humanitárních důvodů. Podobu novodobé Francie spoluvytvářeli příchozí z různých kontinentů, přičemž někteří z nich představují dokonce současnou politickou elitu země. Přestože zemi obchází strach po nedávných pařížských útocích, což nahrává do karet nacionalistům, multikulturní dědictví má Francie v genech. 

Francii v březnu letošního čekají místní volby. Hodlá v nich kandidovat i Svaz demokratických muslimů ve Francii. Jedním s cílů hnutí je zvrátit zákaz zahalování žen ve školách a na úřadech.

Takové diplomatické rozhovory nezažila Evropa už hodně dlouho. A nic podobného určitě nezažili ani přítomní státníci. Jednání v normandském formátu, za účasti německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Francoise Hollanda, šéfa Kremlu Vladimira Putina a ukrajinského nejvyššího představitele Petra Porošenka pokračovalo v minském Paláci nezávislosti celou noc. Státníci si jen sem tam odskočili, aby dílčí záležitosti probrali se svým týmem.