Připravovaná rozsáhlá smlouva mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií vyvolává hodně pozornosti – zaslouží si jí ale ještě více. Jedná se o největší jednorázovou změnu obchodních a dalších vztahů mezi těmito ekonomickými a politickými mocnostmi za mnoho desítek let, takže prosím hlavně neříkejme, že "nás se to asi moc netýká". (Z českých politických stran se k ní vyjadřují jen Piráti, pro ostatní je to zřejmě zcela nedůležitá věc).

Nejmenší frakce v Evropského parlamentu je slabá, ale žije. Eurobijci balancují na tenké hranici šovinismu, xenofobie a pokrytectví. Na jednu stranu to působí zábavně, na druhou ale může být velmi nebezpečné. 

Setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s německou kancléřkou Angelou Merkelovou se málem nekonalo. Měli se sejít v Miláně, kam se sjeli státníci na euroasijský summit ACEM, jenže Putin se zdržel v Bělehradě, kde se zúčastnil velkolepé vojenské přehlídky k příležitosti 70. výročí osvobození srbské metropole od nacistů. Putinovu návštěvu Srbska pozorovali západní politici s nevolí. V Bělehradě navíc nabral zpoždění, takže jednání s Merkelovou prošvihl. 

Říká se, že v politice je možné všechno. Pravdivost těchto slov dokazuje slovinská kandidátka na post viceprezidentky Evropské komise, která chce unijní energetiku řídit svou tělesnou anténou. Rozhodně nejde o vtip. 

Věra Jourová je snad prvním politikem, jehož odchod do Bruselu provází v Česku taková pozornost. Víření vln kolem bývalé ministryně pro místní rozvoj přitom zakrývá zásadní věc – další odpolitizovávání politiky, o které se zasazuje ministr financí Andrej Babiš a jehož negativní aspekty si možná uvědomíme až ve chvíli, kdy už bude pozdě. 

Audity nemocnic, které nařídilo ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem, si vyžádala Evropská komise, jak ve čtvrtek informoval Český rozhlas. Audity pořádané před komunálními volbami kritizoval jak ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, tak i premiér a jeho stranický kolega Bohuslav Sobotka. Bruselu ovšem vadí, že se celá záležitost politizuje. 

Evropská populistická krajní pravice se vzhlédla v putinově Rusku. Tamní autoritářský režim využívá jak tomu, aby se zviditelnila, tak i k propagaci nacionalistických a konzervativních myšlenek.

Trojice zemských voleb v Německu potvrzuje trend nastolený loňskými spolkovými volbami a letošními volbami do Evropského parlamentu. Střídání tradičního pravicového bloku s levicovým už se asi jen tak nevrátí. Vzestup euroskeptiků z Alternativy pro Německo (AfD) a postupující úpadek liberálních Svobodných demokratů (FDP) dávají největší šanci na upevnění pozic velké koalici mezi CDU a SPD.