Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela svolává na pátek 9. září mimořádnou evropskou radu pro energetiku. Na schůzce chce prosadit, aby ceny zemního plynu byly odděleny od ceny elektřiny.

Zastavení toku plynu z Ruska by mělo významné makroekonomické dopady až s příchodem topné sezony 2023/2024. Český hrubý domácí produkt by kvůli tomu v roce 2023 klesl až o 2,9 procenta, v roce 2024 až o 1,6 procenta. Na twitteru to uvedlo ministerstvo financí, podle nějž nejsou domácnosti ani průmysl v ČR minimálně v následující topné sezoně v ohrožení.

Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu dnes na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku poprvé překročila 500 eur (zhruba 12 300 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za poslední rok se tak zvýšila zhruba o 500 procent, vzhůru ji tlačí hlavně omezování dodávek ruského plynu.

Polostátní energetická společnost ČEZ prodává 95 procent své produkce elektřiny v České republice. Do zahraničí vyveze asi pět procent produkce, a to jen v případě, kdy ji nelze prodat na českém trhu. Primárně prodává ČEZ elektřinu koncovým zákazníkům a ostatním českým obchodníkům jako je PRE či E.ON. Ceny elektřiny v Evropě se ale odvíjejí od její ceny na burze v Lipsku.

Cena elektřiny na pražské burze dnes vystoupila na rekordních 376 eur (9238 Kč) za megawatthodinu (MWh). Podle odborníků k tomu přispívá pokračující růst cen zemního plynu v Evropě. Dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 klesly, jak předem avizoval Gazprom.

Příspěvek na energie v připravovaném úsporném tarifu, který má domácnostem pomoci snížit účty za elektřinu a zemní plyn a přimět domácnosti k úsporám, bude nejvýš 20 000 korun na odběrné místo.

Evropská unie v červnu kvůli prudkému snížení dodávek z Ruska poprvé dovezla více plynu ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států než prostřednictvím plynovodů z Ruska. Na twitteru to ve čtvrtek napsal výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

Záchranný režim takzvaného dodavatele poslední instance (DPI) u elektřiny a plynu se zřejmě zkrátí ze současných šesti měsíců na polovinu. Jde o situace, kdy dosavadní dodavatel přestane svým odběratelům dodávat energie a místo něj musí nastoupit právě dodavatel poslední instance. Se zkrácením počítá novela energetického zákona, kterou dnes ve zrychleném režimu hladce schválila sněmovna.