duševní zdraví

Přestože na zimní depresi svádí svou špatnou náladu leckdo, jde o skutečnou chorobu. Má stejné příznaky jako "klasická" deprese, ale trvá jen část roku - od podzimu do jara. Může za ni nedostatek serotoninu kvůli kratším dnům, a tedy méně slunečního svitu.

Dobrovolnictví nepřináší jen dobrý pocit zadostiučinění, ale nezištná pomoc druhým má i reálné pozitivní účinky na tělo. Podle některých výzkumů může dokonce pravidelná dobrovolnická činnost snížit úmrtnost až o dvacet procent či snížit riziko vysokého krevního tlaku a cholesterolu.

Obyvatelé Singapuru žijí ve stresu už téměř od narození, soutěživá a konkurenční atmosféra mezi nimi vládne pomalu už od školky. Možnost, jak se trochu uvolnit a zas na pár dní působit přátelsky, jim dávají speciální "místnosti vzteku", kde mohou baseballovou pálkou rozmlátit, co se jim zlíbí.

Své sny můžeme kontrolovat, určovat si, co se nám bude zdát a můžeme se tak vyhnout nočním můrám. Tvrdí to australský psycholog Denholm Aspy, podle něhož k tomu stačí kombinace tří technik. 

Lysohlávky, lidově "houbičky", jsou známé obsahem halucinogenních látek se silným vlivem na lidskou psychiku. V našich končinách představují především rekreační drogu, na jiných místech a v jiných kulturách jsou ale využívány i k meditaci či navození stavů mystického vytržení. Zatímco samotné halucinace, stejně jako doprovodné změny vnímání a prožívání navozené při požití "houbiček", trvají jen několik hodin, drobnější psychické změny doznívají ještě mnoho týdnů. Nebylo by tak možné lysohlávky využít k léčbě některých psychických chorob? 

Přestože odborníci dlouhá desetiletí doporučují spát na boku, nejlépe si podle nedávného průzkumu odpočinou lidé, kteří spí na zádech. Vzešlo z něj, že podle oblíbená poloha na člověka dokáže prozradit víc, než možná chce. 

Jóga může významně pomáhat při léčbě depresí. Nedávné lékařské studie zjistily, že má nejen příznivé účinky na tělo, ale je užitečné i při potlačování příznaků deprese. Má tak podobné účinky jako antidepresiva. 

Největší problém lidí není v jejich možném nahrazení roboty, ale paradoxně v tom, že se jimi stávají oni sami. Automatizace našich životů už dosáhla bodu, ve kterém ztrácíme schopnost být lidmi, varuje Scott Hartley. Bývalý spolupracovník Facebooku, Googlu ale i bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy proto vypracoval seznam základních činností, které nás mohou před robotizací nás samotných ochránit.