domácí

Britové zřejmě budou mít v Česku až do konce příštího roku v některých oblastech stejná práva, jako by byli dál občany Evropské unie. Vyplývá to z vládního návrhu zákona, který dnes schválila zrychleně už v prvním čtení Sněmovna. Předloha ale bude účinná jen v případě takzvaného tvrdého brexitu, tedy pokud by Velká Británie odešla z unie bez dohody. Nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Peněžité náhrady, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, zřejmě budou podléhat zdanění. Předpokládá to novela poslanců KSČM, kterou ve středu schválila sněmovna. Pravice neprosadila návrh TOP 09 na zamítnutí sporné předlohy, která nyní poputuje k posouzení do Senátu. Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD.

Poslanecká sněmovna stojí před úkolem zvolit nového zástupce veřejné ochránkyně práv. Ten dosavadní, Stanislav Křeček, by chtěl ve své funkci pokračovat. Právě jeho působení poukázalo na nedostatky zákona, podle něhož úřad funguje. V čem je pozice zástupce ombudsmanky tak problematická?

V Česku loni přibylo závažných případů týrání zvířat. Státní veterinární správa (SVS) kvůli tomu podala osm trestních oznámení, což je dvakrát víc než o rok dříve. Veterináři také zaznamenali více stížností na týrání zvířat od veřejnosti a o osm procent zvýšili počet kontrol potravin. Na pokutách za porušení legislativy vybrali 26,7 milionu korun, což je zhruba o 2,8 milionu Kč méně než v roce 2017. Veterináři to uvedli na tiskové konferenci.

O oddlužení lidí bude na konci insolvenčního procesu v některých případech rozhodovat soud a dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Rozhodla o tom v úterý Sněmovna, když odmítla senátní úpravy insolvenční novely a potvrdila její poslaneckou verzi.

Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna dnes přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Evropská komise (EK) vyměřila vydavateli platebních karet MasterCard pokutu 570 milionů eur (14,6 miliardy Kč) za porušování hospodářské soutěže. Firma podle verdiktu v rozporu s antimonopolními pravidly EU omezovala možnosti obchodníků využívat výhodnějších podmínek, které v Evropské unii nabízejí banky. MasterCard prohlásila, že případ, který se týká období asi dvou let, tímto považuje za uzavřený.

Není výmluvnější vysvědčení pro českou reprezentaci v Evropském parlamentu, než nízká účast v evropských volbách. Několik málo měsíců před květnovými volbami je poslední příležitost to změnit. Zůstane i v časech, které nejsou pro Evropskou unii jednoduché, naše ochota volit své zástupce na mizivé úrovni? A co k tomu přispívá?