cesta do vesmíru

Do vesmíru už lidstvo vyslalo pěkných pár věcí – spoustu šrotu, několik důmyslných udělátek, větší i menší organismy a dokonce i pár příslušníků vlastního rodu, kteří se po prvních nesmělých pokusech stabilně usadili na oběžné dráze naší planety. Přinejmenším ještě několik let se budou střídat na Mezinárodní vesmírné stanice. Na palubu zásobovacích lodí se vejde všelicos, a tak občas není nouze o zajímavé experimenty. V rámci jednoho z nich se do vesmíru podívala i skotská whisky.

Na kazašském území v sobotu přistál návratový modul vesmírné lodě Sojuz, který přivezl zpátky na Zem trojici kosmonautů včetně Andrease Mogensena, vůbec prvního Dána v kosmu, a ruského rekordmana, který strávil na oběžné dráze vůbec nejvíc času ze všech lidí. Gennadij Padalka má na svém kontě celkem 879 dní ve vesmíru, jako jediný na světě. Nikdo jiný tak dlouho v kosmu nepobýval.  

Ruská pilotovaná loď Sojuz úspěšně přistála u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Vezla tam trojčlennou posádku včetně vůbec prvního dánského astronauta. Na oběžné dráze se nyní nachází celkem devět lidí.

Z Bajkonuru odstartovala loď Sojuz TMA-18M, která veze na Mezinárodní vesmírnou stanici trojici kosmonautů z Ruska, Dánska a Kazachstánu. Přistát by měli v pátek ráno. Dán a Kazach stráví na palubě ISS jen pár dní, zato Rus tam pobude dlouhé měsíce. 

Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) se v září nepodívá nejen britská sopranistka Sarah Brightmanová, ale ani vesmírný turista z Japonska Satoši Takamacu, který byl jejím náhradníkem. Místo Japonce poletí kosmonaut z Kazachstánu. 

Robotická sonda Philae, která se začátkem loňského listopadu odmlčela se v noci ze soboty na neděli opět aktivovala. V neděli o tom informoval ředitel francouzské vesmírné agentury CNES Jean-Yves Le Gall. K výpadku signálu došlo krátce po přistání sondy na kometě Čurjumov-Gerasimenko. 

Britská zpěvačka Sarah Brightmanová by se měla v září podívat na oběžnou dráhu jako vesmírná turistka. Ve středu začne její výcvik v Hvězdném městečku u Moskvy. Za let před dvěma lety zaplatila odhadem více než 50 milionů dolarů (asi miliardu korun podle tehdejšího kurzu).

Rusko hodlá od roku 2025 zahájit takzvané 'plnohodnotné využívání Měsíce'. Koncem příštího desetiletí by tak na Měsíci měly pomalu vznikat první ruské základny. Do té doby budou na Měsíc vysílány průzkumné automatické sondy, oznámil Oleg Ostapenko, šéf ruské kosmické agentury Roskosmos.