Průměrná hrubá mzda v České republice se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 2458 korun na 31 516 Kč. Nominální nárůst tak činil 8,5 procenta. Reálně po zahrnutí růstu spotřebitelských cen byla mzda vyšší o šest procent, informoval v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Medián mezd, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, vzrostl o 9,8 procenta na 27 719 korun.

Česká republika byla v prvním čtvrtletí podle dostupných dat pátou nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropské unii. Vyšší meziroční růst v prvním čtvrtletí vykázaly Lotyšsko, Polsko, Slovinsko a Maďarsko. Vývoji hrubého domácího produktu pomáhala domácí spotřeba, stejně jako investice, informoval předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. 

Statisticky se Češi mají jako nikdy v minulosti. Alespoň o tom vypovídají čerstvé údaje o nezaměstnanosti i chudobě. Český statistický úřad (ČSA) zjistil, že materiální nedostatek loni trápil kolem 390 tisíce obyvatel České republiky. Oproti předchozímu roku tak ubylo 100 tisíc. Pokles zaznamenala i nezaměstnanost, která se v Česku týká 263 608 uchazečů o práci vedených na Úřadě práce. Současný stav 3,5 procenta nezaměstnaných znamená výrazný pokles oproti loňským 4,7 procentům. Odborníci ale před současným stavem varují, protože může být spoustu firem paradoxně likvidační.

V Česku bylo v loňském roce zhruba 970 tisíc obyvatel pod hranicí příjmové chudoby. Oproti roku 2016 je to o 50 tisíc méně, vyplývá to z výsledků průzkumu životních podmínek Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zlepšení české životní úrovně potvrdil i úbytek lidí, kteří trpí materiálním nedostatkem. Z předchozího půl milionu jejich počet klesl na téměř 390 tisíc.

V Česku žilo v červnu 523 stoletých a starších lidí - 468 žen a 55 mužů. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nejstarší důchodce, kterému správa v červnu vyplatila důchod, je žena žijící v Praze s ročníkem narození 1910. Nejstarší muž se narodil v roce 1912 a žije v Královéhradeckém kraji.

Zhruba 1,02 milionu obyvatel Česka žilo loni pod hranicí příjmové chudoby. Stejně jako v roce 2015 se jedná o 9,7 procenta Čechů a Češek. U sociálního vyloučení a chudoby experti sledují tři kategorie - příjmovou chudobu, materiální deprivaci a práci. 

Lidé někdy říkají, že politické dění se stalo příliš složitým. Rozhodnutí jsou prý technokratická a příliš detailní, přijímají se daleko od občanů, stále se mění… Aneb jinými slovy – "kdo se v tom má vyznat"! Zamýšlí se nad tím Pavel Fischer na serveru Hlídací Pes. 

Míra nezaměstnanosti je vizitkou ekonomické úspěšnosti každé vlády. A tak není divu, že politici využívají každý způsob, který může vylepšit konečné číslo. Některé metody přitom neznamenají obyčejné vytváření nových pracovních míst, ale mají podobu šikovných her s čísly nebo flexibilních úvazků.