František Bakule, pozapomenutá postava českého školství. Svými novátorskými metodami první ředitel Jedličkova ústavu provokoval i vzbuzoval obdiv. Pod heslem "Chci, a proto umím" dosahoval obdivuhodných výsledků nejen u svých zdravotně postižených svěřenců.

V příštích volbách do sněmovny bude kandidovat nové uskupení, alespoň to avizuje marketingový expert žijící v Kataru Martin Jaroš. Jaké jsou jeho šance? Na co by se měl zaměřit a co má společného se svým hlavním konkurentem Andrejem Babišem?

Politici z hnutí ANO chtějí do českých škol vrátit práci v dílnách a na pozemcích a mluví se rovněž o znovuzavedení branné výchovy. K čemu to v dnešní světě může dětem prospět? Připravují snad politici naše potomky na přežití v krutém postapokalyptickém světě? 

Hnutí ANO vykrádá politické programy levicových i pravicových stran. Jednobarevná vláda Andreje Babiše tedy prosazuje opatření, která by se hodila sociálnímu demokratovi i Miroslav Kalousek. Může taková strategie fungovat a jak jí čelit?

Měly by mateřské školy mít za povinnost přijímat děti již od dvou let? Složitá otázka, která by si zasloužila seriózní diskuzi podloženou tvrdými daty a aktuálními odbornými výzkumy. Přesto nejnovější společenskou bouři kolem školek a malých dětí ovládly hlavně křik a emoce odpůrců postavené na osobních domněnkách, pocitech a zašlé představě o tom, jak má svět a rodina fungovat.

Naučili jsme se od státu, že neneseme odpovědnost za svoje činy, když moje dítě začne fetovat, měl bych hledat chybu prvně u sebe, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz anarchokapitalista Urza, který na svou knihu o anarchokapitalismu vybral více než 2,7 milionu korun.

Lidé mají pocit, že jsme spokojeni sami se sebou, vysvětluje neúspěch KSČM ve volbách v rozhovoru pro Tiscali.cz bývalá poslankyně Marta Semelová. Komunisté podle ní málo zdůrazňovali, že jsou antisystémovou stranou a chtějí změnit systém.

Proti mně stojí zástupce Okresního národního výboru, který přišel vybrat povinné dodávky. Tento rok si toho berou až podezřele moc, ale nehádám se s nimi, nemělo by to význam. S dojetím se loučím s polovinou svých koní a chci už pány úředníky vyprovodit, zástupce mě ale ještě zastaví: "Počkejte, pane Jehlík, podle seznamu, který jste sám podepsal, máte odevzdat ještě část ovcí." Zamrazí mě. Nikdy jsem na statku žádné ovce neměl. Na tváři pana zástupce se objeví úlisný úsměv.