Vláda dnes schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Energetický a průmyslový holding miliardáře Daniela Křetínského kvůli schválené dani přesune svou společnost EP Commodities z Česka do zahraničí.

Řecká vláda od středy spouští další opatření, jímž chce zmírnit dopady růstu životních nákladů na obyvatele. Pro velké řetězce supermarketů zavádí povinnost vytvářet takzvaný košík pro domácnosti, který má zahrnovat pět desítek druhů základního zboží, zejména potravin. O cenách položek v tomto koši, které nesmějí růst víc než inflace, budou muset prodejci každý týden informovat ministerstvo pro rozvoj i spotřebitele. Ti se ceny dozví prostřednictvím aplikace nebo přímo v obchodě.

Polsko si vybralo Jižní Koreu jako partnera pro výstavbu druhé jaderné elektrárny v zemi. Varšava již v pátek uvedla, že první polskou jadernou elektrárnu postaví ve spolupráci s americkou firmou Westinghouse.

Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V České republice byl růst největší, činil 62 procent. Za Českem následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent). 

Americká společnost Westinghouse se bude podílet na stavbě první jaderné elektrárny v Polsku. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a informaci potvrdil i americký velvyslanec ve Varšavě Mark Brzezinski. Záměr ještě musí oficiálně schválit polská vláda.

Zpěvem státní hymny skončila po více než třech hodinách protivládní demonstrace v Praze. Mnoho lidí mělo české vlajky, drželo transparenty proti vládě, válce i Evropské unii. Na akci dohlížela policie, podle jejíchž odhadů se zúčastnily nižší desítky tisíc lidí. Po demonstraci vznikly před Národním muzeem potyčky mezi jejími příznivci a odpůrci. Někteří demonstranti se střetli i s policií, která na chvíli pozastavila i dopravu na magistrále.

Tisíce lidí nechtějí chodit do práce, protože si nemohou dovolit základní hygienické potřeby. Uvedla to dnes stanice Sky News s odvoláním na průzkum agentury YouGov a charitativní organizace Hygiene Bank, podle které lidé v Británii nemají na mýdlo či deodoranty, protože už tak mají problémy s placením jiných účtů.