Afrika

Pokud chcete pomoct někomu, kdo strádá, dejte mu možnost postavit se na vlastní nohy. Proto je pro Afriku tak důležitý rozvoj zemědělství. Problém ovšem je, že Afričané nemají na čem pěstovat plodiny. Přicházejí o úrodnou půdu a problém je natolik vážný, že je krize prakticky na obzoru. 

U televizních obrazovek po ní šílela celá jedna generace mužů. Na rozdíl od svého moderátorského partnera Libora Boučka však Tereza Šefrnová (37) zběhla ke studiu a podle překladů jejích pohádek se dnes učí děti v Africe. 

V průmyslově vyspělých zemích ztrácí tabákový průmysl pomalu ale jistě zákazníky a půdu pod nohama. Pro nalezení nových odbytišť dělá proto všechno možné i nemožné a podle všeho se mu povedla trefa: Po cigaretě začínají čím dál častěji sahat v Africe.

Po letech pošramocených vztahů se Izrael vrací zpátky na africký kontinent. Potřebuje ho nejen kvůli nalezení nového odbytiště pro svoje zboží – snad ještě důležitější je rozbití diplomatické přesily na půdě mezinárodních organizací.

Můžeme nějak sami bojovat proti klimatickým změnám? Nepochybně ano, ale která metoda je nejúčinnější? Třídění odpadu? Úsporné žárovky? Zelená energie? Vegetariánská strava? Anebo máme přestat jezdit autem? A nemáme létat letadlem? To všechno nepochybně pomůže, ale vědci spočítali, že zdaleka nejúčinnější je metoda, o níž se prakticky nemluví: mít méně dětí.

Eritrejská metropole Asmara, rozkládající se ve východní Africe na náhorní plošině vysoko nad Rudým mořem, oplývá výjimečným souborem futuristické italské architektury z 30. let minulého století. Díky ní se nyní město dostalo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, píše deník The Guardian.

O pokrok asijského stylu se snaží Etiopie. Druhá nejlidnatější africká země by se mohla stát jedním z center zpracovatelského průmyslu podobně jako Bangladéš či Čína. Místní autoritativní vláda chce vybudovat devět průmyslových zón, demokracie prý může přijít až později, píše list Financial Times. 

Zapeklité dilema řeší v Berlíně. Starost jim tam dělá jedna africká královna ze 17. století. Politici si nejsou jisti, zda je panovnice, která vzdorovala portugalské nadvládě hodna vlastní ulice - dotyčná má totiž škraloup.