šar

Pod palbou kritiky ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se ocitl Státní ústav pro kontrolu léčiv. (SÚKL). Úložiště elektronických receptů totiž dle výsledků prověrky hospodaření lékového ústavu stálo 318 milionů korun a dalších 4,5 milionu ročně za provoz. A skoro nikdo ho přitom nepoužívá. 

Radikálové z palestinského hnutí Hamas zveřejnili nový program, podle něhož hodlají uznat hranice pro palestinský stát z roku 1967. Hamas tím prý fakticky dává najevo, že už neusiluje o zničení židovského státu, i když jeho existenci dál uznávat nehodlá. 

Nejen finanční úřad, ale i policie se podle týdeníku Respekt zajímá o nákup nedaněných korunových dluhopisů společnosti Agrofert. Kvůli nim čelí kritice vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Sobotka k dopisu, který minulý týden Babiš zaslal Sněmovně, řekne své stanovisko zítra. 

Ministr financí Andrej Babiš v pátek doručil Sněmovně dopis, ve kterém na žádost poslanců vysvětluje některé okolnosti svého podnikání. I když podle svého názoru všechny pochybnosti kolem jednokorunových dluhopisů či majetkových poměrů vysvětlil, očekává, že premiérovi Bohuslavu Sobotkovi to stačit nebude. 

Od příštího roku půjde žádat o řidičské průkazy kdekoli, nejen v místě trvalého bydliště. Nebude také třeba přikládat papírovou fotografii. Novelu v pátek schválila sněmovna, platit začne od července 2018. 

Sněmovna v pátek schválila vládní novelu, která zpřísňuje podmínky v pohřebnictví. Novinkou je například zkouška pro ty, kteří chtějí podnikat v pohřebnictví, mění se i pravidla pro pohřbívání předčasně narozených dětí. Legislativu prosazovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. 

Sociální demokracie má pochybnosti kolem podnikání ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Podle Deníku vypracovali poradci předsedy vlády Bohuslava Sobotky analýzu týkající se Babišových podnikatelských aktivit. Podle Babiše si sociální demokraté připravují půdu pro jeho odvolání. V houstnoucí atmosféře požádal o schůzku prezidenta Miloše Zemana, s nímž má blízké vztahy. 

Čeští poslanci odsoudili masakr Arménů, ale také nacistické masakry, což silně popudilo Ankaru. Český parlament v úterní rezoluci totiž výslovně zmínil arménskou genocidu, čím ji de facto uznal. Turecko se přitom dlouhodobě brání tomuto označení.