red

Někteří lidé jsou prostě zlí, což není žádná psychická choroba. Je to morální charakter, který nemá s psychickým zdravím nic společného. Aristoteles popsal zlé lidi jako lidi, kteří neustále konají zlé věci. Zlí lidé netrpí žádnou psychózou nebo poruchou vnímání, píše v textu pro HlídacíPes.org v souvislosti s nedávnou vraždou v obchodním centru v Praze na Smíchově právník Aleš Rozehnal.

Pomyslnou tečkou za příběhem bouřlivé policejní reorganizace se stal v pondělí první pracovní den nové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), která vznikla sloučením protimafiánského a protikorupčního útvaru. 

Trestní oznámení kvůli sabotáži, které podal bývalý šéf ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek na ministra vnitra Milana Chovance, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho, není první případ svého druhu. Údajným záškodnictvím se už ÚOOZ a olomoučtí státní zástupci vedení Ivem Ištvanem v posledních čtyřech letech zabývali. A protože je možné, že jde o jednu a tu samou sabotáž, stojí za to si osud onoho vyšetřování připomenout.

Pamatujete si na auta legendární jugoslávské automobilky Zastava? Nevyrábějí se už léta, pro řadu Srbů jsou ale symbolem "lepších časů". Když srbský soud nechal minulý týden pověsit "zámek na bráně" továrny, uzavřel tak jednu velkou kapitolu v životě země a Srbové s bolestí zamáčkly slzu nad minulostí, která tak definitivně skončila. 

Místo petrolejových lamp solární panely, na střechách středověkých domků satelity a místo ručně šitých bot z hovězí kůže tenisky. Starobylé buddhistické království Mustang ležící v Nepálu se prakticky ze dne na den změnilo k nepoznání. Ještě nedávno tam přitom ani nesměli turisté. Za všechno může dálnice, po níž do prastarého regionu dorazily moderní vymoženosti. 

Není větší tragédií pro rodiče, než smrt vlastního dítěte. Ať už zemře tragickou náhodou, násilnou smrtí nebo jako terorista. Jaké to asi je, když pozorujete své dítě, jak se radikalizuje, zoufale se tomu snažíte zabránit, ale je to marný a prohraný boj? 

Časy, kdy se tetování považovalo za odznak kriminálníků a spodiny jsou dávno pryč, ať už jde o západní svět nebo Blízký východ. Někdo si nechává udělat tetování jen jako ozdobu bez hlubšího smyslu, pro někoho je to hlubší záležitost. Někteří lidé ho dokonce používají jako náboženský a politický odznak. Jako třeba šíité v Libanonu. 

Vypadá to, že se letošek zapíše do dějin jako rok smůly. A nejhorší na tom je, že ještě zdaleka nekončí. Vždycky totiž může být hůř.