Každý, kdo někdy navštívil Řím, musel vzdát hold umění starověkých stavitelů. Největší obdiv kupodivu nevyvolává Koloseum. Obří amfiteátr sice přečkal staletí, ale také je to na něm dost znát. Nevěřícné pohledy vyvolává zejména Pantheon, chrám všech bohů, který přečkal posledních 1900 let takřka bez poskvrnky. V sedmém století jej Římané pouze přestrojili za kostel, v kterémžto stavu vytrval dodnes.

Planeta Země zažila během své historie nejméně pět velkých hromadných vymírání. To poslední přitom nastalo, přinejmenším z geologického hlediska, docela nedávno – před pouhými 66 miliony let. Jeho nejvýraznějším průvodním jevem bylo vymření dinosaurů. Kompletně ale vymizeli také velcí mořští plazi, pterosauři a řada dalších skupin organismů. 

Vyhubení pravých neštovic stálo miliardy dolarů a lidstvu zabralo několik desetiletí. Obnovit toto onemocnění ale možná brzy dokáže průměrný laborant za pár tisíc dolarů. Letošní objev pořádně zčeřil už tak bouřlivé vody výzkumu virových patogenů. Jaká jsou rizika moderních molekulárně-biologických metod? A jak by se k jejich kontrole měly postavit státy a mezinárodní instituce?

O titul nejstaršího města na světě spolu soupeří hned několik kandidátů. S Göbekli Tepe, chrámovým komplexem v jihovýchodním Turecku, se ale může měřit jen málo z nich – kořeny tohoto sídla totiž sahají až dvanáct tisíc let do minulosti! Poprvé na něj navíc vědci narazili až v roce 1996, takže jeho průzkum stále probíhá a každý další archeologický nález představuje potenciální senzaci. 

Ubývání včelstev a dalších druhů opylovačů představuje jeden z velkých problémů dneška. Ať už je na vině chemické znečištění zapříčiněné člověkem, ztráta přirozených úkrytů, nevhodná skladba pěstovaných plodin, špatná správa včelstev, nemoci nebo změny klimatu, množství divokých a zejména hospodářských včelích kolonií blanokřídlých opylovačů postupně klesá. Ostatní opylovači, například brouci, potom "nestíhají" a produktivita rostlin klesá. Podle některých odhadů utrpí celosvětově zemědělci kvůli mizení opylovačů každý rok ztráty ve výši stovek miliard dolarů, o postižení divokých květin nemluvě. Každá metoda, která nám pomůže dostat opylovače tam, kam patří, se tedy možná už brzy bude vyvažovat zlatem.

Malárie je jedním z nejnebezpečnějších tropických patogenů. Ročně její původci, prvoci rodu Plasmodium, napadnou až 200 milionů lidí, okolo půl milionu lidí malárii podlehne a další miliony si odnesou dlouhodobé následky. 

Ať se budeme snažit sebevíc, pravděpodobně nenalezneme efektnější doklad bohatství života než záběry z afrického národního parku Serengeti. Statisíce pakoňů, zeber a dalších kopytníků proháněných lvy, gepardy a hyenami na panenské savaně – to splňuje definici "pozemského ráje", o slonech, nosorožcích či drobnějším zvířectvu nemluvě. Co ale udržuje zdejší mimořádně bohatý ekosystém v chodu? 

Mutace jsou možná hlavním zdrojem novinek pro evoluci, z hlediska konkrétního jedince ale drtivá většina z nich nemá žádný efekt, nebo dokonce vede ke zhoršení životních funkcí a smrti individua. Stačí vzpomenout na různé druhy rakovin, které provázejí lidstvo odnepaměti. Značná část mutací přitom nevzniká působením vnějších faktorů, jako jsou ultrafialové paprsky, radioaktivita, nebo některé druhy chemických látek, ale čistě vlivem drobných chyb při kopírování DNA doprovázejícím dělení buněk.