Alex Vávra

Více než tisíc let nikdo netušil, kde skončily ostatky jednoho z nejvýznamnějších anglických panovníků. Historický badatel nyní tvrdí, že Alfréd Veliký neleží v kostele ani v opatství, ale pod obyčejným parkovištěm. Pokud by se jeho teorie potvrdila, šlo by o objev srovnatelný se slavným nálezem krále Richarda III. v Leicesteru.

Archiv Davida Bowieho vydá po více než šesti desetiletích deset dosud neslyšených skladeb z roku 1965. Nová kompilace zachycuje budoucí hudební ikonu ještě v době, kdy vystupovala jako Davie Jones a teprve hledala vlastní tvář.

Většina lidí to bere jako nevinné ulevování od stresu. Jenže vědci zjistili, že každé postěžování spouští v mozku odměňovací systém a může vytvořit návyk, který postupně mění způsob našeho myšlení. Kdy se z obyčejného reptání stává problém a jak z něj ven?

Robotický vysavač už nikoho nepřekvapí. Co ale robotická toaleta, která sama přijede až k posteli, po použití se vyčistí a vrátí se do dokovací stanice? Přesně takové zařízení představila čínská společnost Yueban a jeho cílem není pobavit internet, ale usnadnit život seniorům a lidem s omezenou pohyblivostí.

Léky na hubnutí jako Ozempic nebo Mounjaro nemění jen lidské postavy, ale také fungování svatebního průmyslu. Nevěsty hubnou o několik konfekčních velikostí ještě před obřadem, salony přepisují smlouvy a švadleny se klientek nově ptají, zda používají injekce na hubnutí.

Christopher Nolan po letech znovu otevřel debatu o slavném závěru filmu Počátek. Místo definitivní odpovědi ale fanouškům vysvětlil, proč se celou dobu soustředili na špatnou otázku – a odhalil i lekci, která navždy změnila způsob, jakým mluví o koncích svých filmů.

Stačí jediný trapný okamžik a mozek si ho může uchovat na desítky let. Vědci dnes lépe chápou, proč se nám nepříjemné vzpomínky neustále vracejí, proč při nich znovu cítíme stud a proč je to ve skutečnosti důležitý mechanismus, který nás chrání a pomáhá nám učit se z vlastních chyb.

Na první pohled připomíná kus dřeva, ve skutečnosti ale jde o jednu z nejdůležitějších surovin japonské kuchyně. Katsuobushi vzniká z tuňáka během několikaměsíčního procesu uzení, fermentace a sušení a bývá označováno za nejtvrdší zpracovanou potravinu na světě. Bez jeho téměř průsvitných hoblinek by přitom nevznikla řada ikonických japonských pokrmů.