Jeden z nejslavnějších králů historie má ležet pod obyčejným parkovištěm

Více než tisíc let se zdálo, že se po ostatcích jednoho z nejvýznamnějších panovníků anglických dějin definitivně slehla zem. Král Alfréd Veliký, muž, který ubránil Anglii před Vikingy a položil základy budoucího sjednoceného království, mohl být podle všeho navždy ztracen v dějinách. Nyní ale přichází překvapivé tvrzení, které připomíná jeden z nejslavnějších archeologických objevů posledních desetiletí. Historický badatel Graham Phillips je přesvědčen, že Alfrédovy ostatky neleží v kostele ani v opatství, ale pod obyčejným parkovištěm ve Winchesteru.

Pokud by měl pravdu, šlo by o mimořádný objev, který by navázal na slavnou identifikaci ostatků krále Richarda III., nalezených v roce 2012 pod parkovištěm v Leicesteru.

Alfréd Veliký vládl anglosaskému království Wessex v letech 871 až 899 a historici ho považují za jednoho z nejdůležitějších vládců britských dějin. Nejenže dokázal odolat nájezdům Vikingů, ale zároveň zavedl rozsáhlé reformy práva, školství i státní správy. Právě jeho vláda vytvořila základy pro sjednocení Anglie, ke kterému došlo o několik desetiletí později.

Jenže zatímco jeho odkaz přetrval staletí, jeho ostatky jako by se ztratily. Po smrti v roce 899 byl Alfréd pohřben ve winchesterské katedrále Old Minster. Jeho syn Eduard Starší nechal později ostatky přenést do nově postavené katedrály New Minster. Další přesun následoval kolem roku 1110, kdy byl král pohřben v opatství Hyde Abbey vedle své manželky a syna. Pak přišel zlom. V roce 1539 nechal Jindřich VIII. během rušení klášterů Hyde Abbey zbořit. Od té chvíle začíná jedna z největších historických záhad Anglie.

Parkoviště, kde se údajně ostatky nachází zdroj: Profimedia.cz

Více než sto let slepých stop

Po staletí nikdo netušil, kde přesně Alfrédovy ostatky skončily. V roce 1866 se zdálo, že je záhada konečně vyřešena. Starožitník John Mellor při vykopávkách v areálu bývalého opatství objevil lidské ostatky a byl přesvědčen, že našel samotného krále. Kosti byly znovu pohřbeny v nedalekém kostele svatého Bartoloměje.

Jenže o téměř 150 let později přišlo velké zklamání. Archeologové z Winchesterské univerzity nechali ostatky v roce 2013 exhumovat a podrobili je radiokarbonovému datování. Výsledek byl jednoznačný – nalezené kosti pocházely z období více než dvě století po Alfrédově smrti. Hledání tak začalo znovu.

O rok později se objevila další naděje. Fragment pánevní kosti nalezený při dřívějších vykopávkách v Hyde Abbey byl datován do období let 895 až 1017. Podle odborníků mohl patřit buď samotnému Alfrédovi, nebo jeho synovi Eduardovi Staršímu. Ani tuto teorii se ale dosud nepodařilo definitivně potvrdit.

Mapa z historických záznamů zdroj: Profimedia.cz

Do pátrání se mezitím pustil historický badatel Graham Phillips, který sám sebe označuje za „skutečného Indiana Jonese". Autor 27 knih o historických záhadách – od hledání hrobu krále Artuše až po okolnosti Napoleonovy smrti – zasvětil posledních třináct let právě hledání Alfrédova hrobu.

Jeho nejnovější teorie vznikla víceméně náhodou. Při výzkumu legend o králi Artušovi v archivech Cambridgeské univerzity narazil na článek z roku 1800 doplněný ručně kreslenou mapou. Ta popisovala události z roku 1788, kdy byla vedle ruin Hyde Abbey postavena věznice. Podle tehdejšího svědectví vězni při úpravách zahrady narazili na olovem vyloženou rakev a lidské ostatky. Ty měly být znovu pohřbeny jen o několik metrů dál. Právě toto místo dnes překrývá obyčejné parkoviště.

„Je to bizarní, ale stejně jako v případě Richarda III. jsou ty kosti pod parkovištěm," prohlásil Phillips pro BBC Radio Solent.

Socha Alfréda Velikého ve Winchesteru zdroj: Profimedia.cz

Druhý král pod parkovištěm?

Právě srovnání s Richardem III. vzbudilo největší pozornost. Jeho ostatky byly v roce 2012 nalezeny pod parkovištěm v Leicesteru po více než pěti stech letech. Objev tehdy obletěl celý svět a díky analýze DNA se podařilo téměř stoprocentně potvrdit identitu panovníka. Archeologové označili nález za jednu z nejpřesvědčivějších identifikací historické osobnosti vůbec. Phillips nyní doufá, že podobný příběh by se mohl zopakovat.

Než se ale začne kopat, navrhuje použít stejnou metodu, která pomohla najít Richarda III. – neinvazivní průzkum pomocí georadaru. Ten by mohl odhalit, zda se pod parkovištěm skutečně nachází pohřební místo odpovídající historickým záznamům. Problém je, že zatím k takovému průzkumu nemá povolení.

Navíc jeho teorie dosud neprošla nezávislým odborným posouzením. Winchesterská univerzita se od jeho závěrů distancuje, zároveň je ale ani přímo nevyvrací. Podle vedoucí tamní Fakulty humanitních studií Katherine Weikertové je hledání Alfrédova posledního odpočinku mimořádně složitou záležitostí. Univerzita proto pokračuje ve spolupráci s komunitním archeologickým projektem Hyde900, který se dlouhodobě věnuje výzkumu bývalého opatství.

Ani samotný Phillips netvrdí, že případ definitivně vyřešil. Dobře ví, že bez nového průzkumu zůstane jeho teorie jen velmi zajímavou hypotézou.

„Velmi často se mi podaří najít dostatek důkazů, které argumentaci definitivně uzavřou. Stejně často ale případ zůstane otevřený a jeho dokončení bude muset v budoucnu převzít někdo jiný," říká.

Jestli tedy pod obyčejným parkovištěm ve Winchesteru skutečně odpočívá muž, který změnil dějiny Anglie, ukážou až další roky. Pokud by se Phillips nemýlil, svět archeologie by mohl být svědkem další senzace srovnatelné s objevem Richarda III. A znovu by se potvrdilo, že ta největší historická tajemství se někdy skrývají na těch nejobyčejnějších místech.