Hudební poklad po šesti dekádách. Vyjdou dosud neslyšené skladby Davida Bowieho
17. 7. 2026 – 10:52 | Magazín | Alex Vávra
Archiv Davida Bowieho vydá po více než šesti desetiletích deset dosud neslyšených skladeb z roku 1965. Nová kompilace zachycuje budoucí hudební ikonu ještě v době, kdy vystupovala jako Davie Jones a teprve hledala vlastní tvář.
David Bowie patří mezi několik málo hudebníků, kteří dokázali změnit tvář populární hudby hned několikrát během jediné kariéry. Stal se symbolem neustálé proměny, odvahy experimentovat i schopnosti předběhnout svou dobu. Svět ho zná jako Ziggyho Stardusta, průkopníka glam rocku, elektroniky nebo art rocku. Jenže než se stal jednou z největších ikon 20. století, byl jen mladým hudebníkem z Londýna, který obcházel nahrávací společnosti a doufal, že si ho někdo všimne.
Právě do této téměř zapomenuté etapy jeho života se nyní mohou fanoušci vrátit. Vydavatelství oznámilo, že 18. září vydá kolekci David Bowie: The Shel Talmy Recordings, která nabídne deset dosud nevydaných skladeb z roku 1965. Zachycují Bowieho v době, kdy ještě nevystupoval pod svým nejslavnějším jménem a teprve hledal hudební směr, jenž z něj později udělal jednu z nejvlivnějších osobností moderní hudby.
Než vznikl David Bowie, byl tu Davie Jones
V roce 1965 ještě nikdo jméno David Bowie neznal. Budoucí legenda vystupovala jako Davie Jones, případně Davy Jones, a snažila se prorazit na mimořádně konkurenční londýnské scéně. Jeho hudba vycházela z tehdejšího britského beatu, rhythm and blues i nastupující psychedelie. Místo extravagantních kostýmů nosil elegantní obleky, měl pečlivě upravené vlasy a svým vzhledem nijak nevybočoval z tehdejší generace mladých hudebníků.
Teprve o rok později si změnil umělecké jméno na David Bowie, aby se vyhnul záměně s Davym Jonesem ze skupiny The Monkees. Nikdo tehdy nemohl tušit, že právě pod tímto jménem jednou prodá přes sto milionů alb a zapíše se mezi největší hudební legendy všech dob.
Nová kolekce vznikla během spolupráce s producentem Sheldem Talmym, jednou z nejvýraznějších osobností britské rockové scény šedesátých let. Talmy se proslavil především produkcí hitů You Really Got Me od The Kinks nebo My Generation od The Who a už od prvních setkání věřil, že mladý Bowie má mimořádný talent.
Oba se poznali na londýnské Denmark Street, která byla tehdy srdcem britského hudebního průmyslu. Právě zde skladatelé nabízeli své písně vydavatelům, vznikaly první nahrávací smlouvy a rodila se budoucnost britského rocku. Talmy podepsal smlouvu s Bowiem a skupinou The Manish Boys v prosinci 1964. Zpěvák však mezitím založil novou kapelu Davie Jones & The Lower Third, a většina nahrávek na chystané kompilaci proto vznikla právě s ní nebo jako Bowieho sólová demonstrační dema.
Album nabídne dosud nevydané skladby Cupid, Leave Her to Me, You Gotta Tell Her, Certain Woman, Today, I Live in Dreams nebo I Do Believe I Love You. Chybět nebude ani instrumentální skladba Keep Up With the Jones. Fanoušci uslyší také nové verze známých písní You've Got A Habit Of Leaving nebo Baby Loves That Way. První ochutnávka v podobě skladby I Want Your Love už zamířila na streamovací platformy.
Velkým lákadlem jsou také hudebníci, kteří se na nahrávkách podíleli. Na kytaru zde hraje Jimmy Page, tehdy ještě vyhledávaný studiový muzikant, který o několik let později založil Led Zeppelin. Za klavírem usedl Nicky Hopkins, známý spoluprací s The Beatles, The Rolling Stones, The Who nebo Jeffem Beckem.
Talmy později vzpomínal, že už tehdy byl přesvědčený, že Bowie jednou prorazí. Jak sám řekl, jediným problémem bylo, že byli společně přibližně o šest let napřed před hudebním trhem.
První kapitola příběhu, který změnil populární hudbu
Hudební historik Alec Palao upozorňuje, že posluchači by neměli tyto skladby srovnávat s Bowieho pozdější tvorbou. Nejde o odvážného experimentátora, kterého svět poznal v sedmdesátých letech, ale o mladého hudebníka silně ovlivněného svou dobou. Právě proto jsou podle něj tyto nahrávky mimořádně cenné. Zachycují okamžik, kdy se teprve rodila osobnost, která později zásadně promění podobu populární hudby.
Skutečný průlom přišel až v roce 1969 se skladbou Space Oddity. Následovala alba The Man Who Sold the World a Hunky Dory, než v roce 1972 představil své nejslavnější alter ego Ziggy Stardust. Z obyčejného zpěváka se během několika let stal fenomén, který redefinoval nejen rockovou hudbu, ale také způsob, jakým mohou umělci pracovat se svou identitou, vizuální stránkou i koncertními vystoupeními.
Bowie se přitom nikdy nespokojil s jedním stylem. V průběhu více než padesátileté kariéry se neustále proměňoval a do své tvorby začlenil prvky glam rocku, soulu, funku, elektroniky, ambientu, industriální hudby, jazzu i drum and bassu. Mnohá alba předběhla svou dobu a inspirovala celé generace hudebníků od U2, Nine Inch Nails či Placebo až po Arcade Fire nebo Lady Gaga. Právě schopnost neustále překvapovat, bořit zažitá pravidla a hledat nové cesty z něj udělala jednoho z nejvlivnějších umělců 20. století.
Na své první nahrávky přitom nikdy nezapomněl. V roce 2000 se k několika z nich vrátil při práci na albu Toy, pro které znovu nahrál například svůj debutový singl Liza Jane. Projekt ale odložil, protože se rozhodl soustředit na novou tvorbu. Album nakonec vyšlo až v roce 2021, pět let po jeho smrti.
David Bowie zemřel 10. ledna 2016 ve věku 69 let po osmnáctiměsíčním boji s rakovinou jater. Jeho odchod přišel pouhé dva dny po vydání alba Blackstar, které se okamžitě začalo vnímat jako promyšlené umělecké rozloučení. I po smrti zůstává jednou z nejvýznamnějších osobností moderní hudby. Během více než padesátileté kariéry prodal přes 100 milionů desek, získal řadu prestižních ocenění a ovlivnil několik generací hudebníků napříč žánry – od rocku a popu přes elektroniku až po alternativní scénu. Proslul především neustálou ochotou měnit svou hudební i vizuální identitu, bořit zažitá pravidla a posouvat hranice populární kultury. Mnozí hudební historici i kritici jej proto dodnes označují za jednoho z nejvlivnějších umělců 20. století.