Očkovací látku pořídila Evropská komise ze společného rozpočtu, Česko za ni nebude platit, informoval v neděli Český rozhlas Radiožurnál.

Unie podle rozhlasu pořídila celkem 110 000 dávek, státy dostanou poměrnou část podle počtu obyvatel.

Když nastane špatný scénář...

„V podstatě teď ani nevnímáme potřebu nějakého aktivního očkování, nicméně žádáme o vakcíny především pro rizikové pacienty a pro případ, že by se situace náhle zhoršila," řekla Radiožurnálu Eliška Machová z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

„V Česko se dosud potvrdilo 11 případů opičích neštovic, tři přibyly v tomto týdnu. Státní zdravotní ústav nyní žádný další vzorek s podezřením na opičí neštovice nevyšetřuje,“ informovala mluvčí ústavu Štěpánka Čechová.

Opičí neštovice se potvrdily také v jiných evropských zemích, některé už zaznamenaly přes 1000 případů. Většina nákaz se projevuje vyrážkou, kterou provázejí horečka, únava, bolesti svalů, zvracení, průjem, zimnice, bolest v krku nebo bolest hlavy.

Poprvé se začal šířit mezi lidmi

Virus opičích neštovic MPXV má společnou čeleď s pravými neštovicemi a patří mezi poxviry. Biologové ho objevili v roce 1958 u makaků chovaných pro laboratorní výzkum v Kodani, kteří pocházeli z tropických pralesů střední Afriky. U lidí ho poprvé zaznamenali v roce 1970 v Libérii, Sieře Leone a v Nigérii.

Nynější případy infekce u lidí v Evropě, Severní Americe a v Austrálii nejsou první, které byly v těchto oblastech diagnostikovány. V minulosti však byly naprosto výjimečné a vyskytovaly se u jedinců, kteří se vrátili ze západní nebo střední Afriky, kde je nemoc častější. Tito lidé se tam patrně nakazili od infikovaných zvířat a virus nešířili. Proto také nákaza vždy rychle mizela.

Teď opičí neštovice propukly u jedinců, kteří v Africe nikdy nepobývali a je zjevné, že se přenáší mezi lidmi.