Loni v září norské úřady rozhodly o zbavení matky rodičovských práv a adopci mladšího hocha. Eva Michaláková se odvolala, soud by se měl uskutečnit koncem února. "Využijeme institutu norského práva, jehož smyslem je umožnit veřejným subjektům vstupovat do soudních řízení a obhajovat v nich širší veřejný zájem," řekl dnes Zaorálek novinářům během jednání vlády.

Norský právní řád prý neupravuje přímo vstup cizího státu do vnitrostátního řízení, ale ministr věří, že soud pokusu o intervenci vyhoví. Na jednání pak chtějí české úřady poukázat na dvě vady v postupu norských úřadů. "Domníváme se, že v situaci dětí Michalákových je nepřípustná adopce v cizí zemi," uvedl Zaorálek. Takový postup podle něj není v souladu s úmluvou o právech dítěte.

Druhé pochybení vidí ministr v tom, že úřady odpíraly Michalákové styk s dětmi, přestože o něj jevila zájem. "Dnes požádám vládu, aby mi s tímto postupem dala souhlas," řekl Zaorálek.

Pokud by Michaláková s nynějším odvoláním neuspěla, může se obrátit na další norské soudní instance. Po skončení všech těchto řízení pak může jít k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Členové české vlády už dřív řekli, že by ji tam Česká republika podpořila.

Zemanův návrh je nepoužitelný

Už nyní se v kauze angažuje mimo jiné i prezident Miloš Zeman, který vytvořil i návrh smlouvy o vydávání dětí, kterou by chtěl uzavřít s Norskem. 

Podle prezidentova návrhu smlouvy, který představil před dvěma týdny, by děti s českým občanstvím byly v Norsku vydávány svým rodičům. Dokument má být řešením případů dětí odebíraných rodičům norskou sociální službou Barnevernet. Podle analýzy, kterou si nechal zpracovat Zaorálek, mají ale právníci ministerstva k návrhu zásadní výhrady.

Zemanův návrh je podle ministra v rozporu s některými mezinárodními smlouvami, které už ČR dříve ratifikovala. "Konkrétně je dle mého v rozporu s úmluvou o právech dítěte, protože ten návrh vůbec nezohledňuje zásadu nejlepšího zájmu dítěte," řekl Zaorálek na tiskové konferenci.

Do rozporu se dostává i s úmluvou o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí. "Ta přiznává v těchto ohledech pravomoc orgánům bydliště dítěte," uvedl Zaorálek. Další problém vidí Zaorálek i v retroaktivitě, tedy tom, že by smlouva měla platit i pro případy předcházející její ratifikaci.

Mluvčí Výboru podporovatelů rodin odebraných dětí poslankyně Jitka Chalánková řekla, že návrh smlouvy by se musel zřejmě zásadně přepracovat. "Neznamená to, že bychom od iniciace mezistátní smlouvy odstoupili," uvedla. Výbor by podle ní rád podrobný popis výhrad získal, chce na ně reagovat a je připraven odborně pomoci při přípravě nového návrhu.

Tentýž návrh jako od Macha?

S návrhem smlouvy s Norskem již dříve přišel europoslanec Petr Mach (Strana svobodných občanů), Zaorálek ho tehdy označil za nepříliš použitelný. "Připadá mi, že je ten návrh totožný, alespoň jsem nezaregistroval, že by tam byly nějaké rozdíly," řekl Zaorálek.

Podle Machova návrhu smlouvy by stát musel odebrané děti do vlasti vydat do 90 dnů od doručení písemné žádosti se souhlasem aspoň jednoho z rodičů, sourozence či prarodiče. Žádost by podávala země, jejíž občanství děti mají.

Podání by ale záviselo na zvážení příslušných úřadů. Náklady na vydání by hradila vlast dětí. Mezistátní dohoda by platila i zpětně. Vydávání by se netýkalo případů, u nichž by jeden z rodičů neměl občanství žádající země nebo nezletilý byl stíhaný či trestaný kvůli trestnému činu.

Pozornost budí dva případy, kdy norské úřady odebraly děti s českým občanstvím rodičům. První kauza se týká bratrů Michalákových, druhá devítiměsíčního děvčátka. Podle Chalánkové je i třetí případ, podrobnosti nezveřejnila.

Premiér Bohuslav Sobotka už dříve k Zemanovu návrhu řekl, že sjednání a přijetí podobné dohody trvá léta. "V tuto chvíli si proto nedokážu představit, jak by předložení návrhu jakékoliv mezinárodní smlouvy mohlo napomoci řešení aktuálních konzulárních případů a rozdílných názorů, které s Norskem na některé otázky máme," uvedl Sobotka. Důležité podle něj je, aby Norsko přistoupilo k haagské úmluvě o ochraně dětí.

Norská sociální služba Barnevernet odebrala českým rodičům syny Denise (ročník 2005) a Davida (2008) v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.