Většina podniků disponuje několika bankovními účty, střední podnik jich může mít kolem 10, 15. Na některých účtech může mít permanentně záporný zůstatek, úroky z kontokorentního úvěru pak zatěžují rozpočet podniku. Některé účty naopak mohou vykazovat přebytek. Každého napadne, jak je možné přebytky z jednoho účtu krýt deficity na jiném účtu. A navíc, aby to bylo automatické a administrativně nenáročné. Takovou možnost nabízí cash pooling. Cash pooling je metoda optimalizace vedení podnikových účtů, kterou dochází na denní bázi ke konsolidaci zůstatků na podnikových účtech. Tedy všechny zůstatky, ať už kladné či záporné, se převádějí na jeden tzv. master účet a teprve z něho se kalkulují úroky. Podnik tak nezatěžují úroky z kontokorentních úvěrů, poněvadž záporné zůstatky na jednom účtu jsou obvykle vyrovnány přebytkem na jiném účtu. Dalším plusem je rychlá a kvalitní kontrola cash flow za celou skupinu, resp. podnik. Jednotlivé podniky i skupiny Cash pooling může využít každý podnik mající několik účtů i skupina podniků, tady ovšem platí podmínka, že účastníci systému musejí mít stejnou matku. Pokud tato podmínka není splněna, neznamená to, že by se metoda cash poolingu nemohla využít, ale zůstatky na účtech se musejí převádět ručně a to může být v konečném důsledku i kontraproduktivní. Cash pooling je rovněž možné použít na mix korunových a cizoměnových účtů. Podnik nebo skupiny podniků, kteří jsou účastníci cash poolingu mohou spolu s tímto produktem uzavřít smlouvu na další bankovní produkty, například na centralizaci platebního styku. Podnik si tak může vytvořit moderní systém podnikového bankovnictví. Jak to v praxi probíhá? Cash pooling je standardní produkt, který vám každá slušná banka nabídne. Problém vznikne, pokud budou účty u různých bank. Donedávna to nebylo možné vůbec a zůstatky z účtů, které byly v jiné bance než v té, která provozovala cash pooling, se musely ručně převádět na master účet. Dnes se to postupně mění a banky začínají toto akceptovat. Reálný a fiktivní cash pooling Při reálném cash poolingu dochází k faktickému snížení zůstatků u přebytkového účtu na nulový zůstatek a zvýšení zůstatků u deficitních účtů rovněž na nulový zůstatek. Naopak při fiktivním cash poolingu k takovým převodům nedochází a zůstatek na master účtu se vytváří fiktivně. To využívají především ti, kteří potřebují mít v jakémkoli okamžiku nějaký zůstatek na svých účtech a nechtějí účty pravidelně nulovat a nechat je na určitou část dne bez prostředků. Úrok je v obou případech kalkulovaný z denních zůstatků na master účtu a vyplácí se ve prospěch účastníků nebo je splatný na vrub účastníka na měsíční bázi. Co to v praxi znamená? Při cash poolingu je potřeba si dát pozor na dvě skutečnosti. Za prvé, je potřeba sledovat a zaznamenávat zůstatky na podnikových účtech. Zvláště u holdingové společnosti je debet účtu dcery vyrovnaný přebytkem účtu jiné dcery považovaný za půjčku. V podniku tak musí fungovat vnitřní mechanismus podmínek, za kterých se bude tato půjčka smluvně provádět (úroková sazba, splatnost …). Za druhé, je potřeba myslet na motivaci a hodnocení, tedy na to, aby se na správném řízení cash flow jedné části podniku nesvezly i ty neefektivní části. Nebo naopak aby špatné řízení jedné části podniku (jedné obchodní pobočky) nevrhlo špatné hodnocení i na jinou část (jinou obchodní pobočku). Proto se musí i v rámci cash poolingu vést interní databáze zůstatků všech účtů.