Občanští demokraté v příštím volebním období zavedou školné jako nezbytnou součást reformy vysokých škol.

"V případě, že se budeme účastnit nějaké povolební vládní koalice, zavedeme v nadcházejícím volebním období školné. Vycházíme z takzvaného australského modelu HECS," uvedl Bartoš s tím, že tento způsob finanční spoluúčasti na studiu prosazoval jak britský expremiér Tony Blair, tak i levicové vlády v Austrálii a na Novém Zélandu.

Systém HECS, který chce ODS v příštím volebním období uzákonit, znamená odložené školné. To student platí poté, co svá studia dokončí a dosáhne alespoň průměrného platu. Splácet musí i tehdy, když svá studia bez vážnější příčiny nedokončí. "Naopak školné nebudou muset platit lidé, kteří na průměrný plat nedosáhnou," říká Bartoš.

Reforma počítá s podporou sociálně slabých

Ještě před zavedením školného ale musí podle poslance přijít nutné změny v sociální oblasti.

"Školné lze uzákonit jedině v případě, že bude zajištěna podpora nízkopříjmových rodin, například formou příspěvku na studijní spoření, sociálních stipendií nebo půjček na studia," uvedl Bartoš s tím, že úspěch při zavádění této formy podpory studentů ze sociálně slabších rodin je nezbytnou podmínkou, kterou od samotného školného nelze oddělit, naopak podpora nízkopříjmových rodin nutně musí přijít ještě před školným.

„V příštím volebním období snad zvládneme uzákonit obojí," doufá Bartoš.

Legislativní snaha ODS ale nemusí podle Bartoše nutně znamenat placené studium na veřejných VŠ už v roce 2014.

"O tom, kdy začnou studenti školné skutečně platit, je otázkou diskuse s našimi partnery, my netrváme na tom, aby to bylo do roku 2014. Do té doby ale chceme, aby školné platilo de iure," dodal Bartoš.

Částka se může vyšplhat na dvacet tisíc

Samotná výše školného je podle poslance také otázkou diskuse, on sám původně operoval s částkou 20 tisíc korun za rok, což je podle něj dostatečné na to, aby školné splnilo svůj motivační účel.

Nutnost zavedení školného avizoval expremiér a předseda ODS Mirek Topolánek už počátkem fungování svého kabinetu koncem roku 2006. Topolánkova administrativa ještě stihla v lednu minulého roku schválit tzv. Bílou knihu terciálního vzdělávání, která počítá jak s odloženým školným australského typu, tak se systémem půjček pro sociálně slabší studenty.

Plán má samozřejmě podporu i ze strany současné ministryně školství Miroslavy Kopicové, podle které je škoda, že s odchodem Topolánkovy vlády došlo na jaře minulého roku k pozastavení prací na vysokoškolské reformě. Kritici placení školného naopak argumentují nefunkčností systému ve Velké Británii (kde se školné navíc neplatí na skotských VŠ) a faktem, že student by musel částku začít splácet v době, kdy zakládá rodinu a má mnoho dalších výdajů spojených se zařizováním domácnosti.

                                                                                                                     www.parlamentnilisty.cz