Automobilový průmysl se po nemovitostním sektoru řadí k druhému pilíři americké ekonomiky. Zaměstnává pár milionů obyvatel USA a podílí se asi třemi procenty na HDP. Ani to však není důvod, aby nadále existoval v podobě několika nekonkurenceschopných automobilek, jejichž problémy trvají mnohem déle než samotná krize. Americký automobilový průmysl pomalu upadá několik desetiletí. Připomíná konec toho britského, který měl také problém s nízkou produktivitou, i když ta tenkrát klesala z jiného důvodu. Efektivita práce v britských automobilkách propadla zavedením úkolových mezd, které dělníkům umožnily stanovit si pohodlnější pracovní tempo. Produktivita v amerických automobilkách dlouhodobě klesá kvůli vysokým nákladům na zaměstnance. Dražší výroba ale není jediným problémem. Američané nadále preferují cizí vozy Spotřebitelé přestávali kupovat americká auta již dlouho před krizí. Ne však proto, že by na ně neměli, ale proto, že v nich nechtěli jezdit. Líbila se jim japonská a evropská auta, ne ta americká. Krize na jejich vkusu nic nezměnila. Američané nadále preferují cizí vozy, jak dokládá dubnový test amerického časopisu Consumer Report. Mezi deseti auty hodnocenými spotřebiteli jako nejlepší bylo pouze jedno americké. Mezi deseti nejhoršími osm. Američané nevnímají zahraniční auta pouze jako levnější a hospodárnější, ale i jako méně poruchová, výkonnější a kvalitnější. Tomu nasvědčují i vyšší prodeje dovážených aut a jejich rostoucí podíl na americkém trhu. Přežití amerických automobilek nazávisí na tom, kdy krize skončí, ale kdy, případně jestli vůbec, začnou spotřebitelé upřednostňovat domácí značky před zahraničními. Šanci, kterou k tomu tyto automobilky dostaly dříve, promarnily. Americký automobilový průmysl, v porovnání s ostatními odvětvími, vynakládal největší sumy na inovace a vývoj. To, soudě dle stížnosti spotřebitelů na časté poruchy vozů, velký úspěch nepřineslo. Finanční injekce nepřinesly firmám žádnou konkurenční výhodu Umět se přizpůsobit chování spotřebitelů je strategicky nejdůležitější, a to zejména v ekonomice, kde je soukromá spotřeba klíčová. Nemá smysl zabývat se srovnáváním výpočtů, kolik bude stát daňové poplatníky záchrana automobilek a o kolik přijde ekonomika v případě, že tyto automobilky zkrachují. Finanční injekce nepřinesly firmám žádnou konkurenční výhodu a kupujícím prospěch. Sloužily pouze k udržení neefektivní výroby, o kterou američtí spotřebitelé již řadu let nestojí. Krize, během které klesá zaměstnanost v automobilového průmyslu a jeho podíl na HDP, je nejvhodnější dobou k uzavření této kapitoly. Až přijde boom, řešení bude dražší. Autor je analytikem a působí v Pioneer Investments