Věděli jste, že Otčenáš má 60 slov, desatero přikázání 40 slov, americká Deklarace o nezávislosti 300 a předpis Evropské unie o prodeji zelí čítá 26 911 slov? Pokud ne, máte bod. 

Připomíná to absurdní historky z románu Hlava XXII. Česká policie se nebude zabývat sdílením nepravdivých hoaxů o uprchlících, protože nejsou pravdivé. A policisté to mají v konkrétním případě i potvrzené od dozorující státní zástupkyně. 

Čínská vláda chce zemi změnit v kosmickou velmoc. Kolem roku 2018 plánuje na oběžnou dráhu vypustit svou první stálou vesmírnou stanici. Čtyři roky poté z ní chce udělat i trvale obydlenou, věří, že nahradí Mezinárodní vesmírnou stanici, jejíž životnost končí v roce 2024.

Bankéři prahnoucí po ziscích jsou hrabivější než hraboši. A pokud jim politici vycházejí vstříc, může to skončit tak špatně, jako v roce 2008.

Poprvé v letošním play-off dostal v brance Flyers přednost Michal Neuvirth a Philadelphii se toto rozhodnutí vyplatilo, protože český brankář excelentním výkonem pomohl svému týmu k prvnímu vítězství v sérii. Vidět byl i Jaromír Jágr, který jako pátý hokejista historie zaznamenal v play-off NHL dvoustý bod. 

O integraci se kvůli uprchlické krizi mluví prakticky neustále. Stalo se z ní zaklínadlo všech zastánců i odpůrců uprchlíků. Zatímco jedni se domnívají, že je to jediná cesta k multikulturnímu soužití, druzí vykřikují, že muslimové žádné integrace prostě nejsou schopni. Otázka však je, co si pod tímto pojmem představujeme a koho by se vlastně měl týkat?

Čas od času tiskem prosviští novinka, že nějaký "na slovo vzatý" odborník objevil v meteoritu či na zrncích kosmického prachu nachytaných vysoko v atmosféře známky života nebo dokonce živé organismy. Už samotná nátura podobných zpráv nabádá k opatrnosti. 

Když se Sněmovna reprezentantů v neděli večer konečně dostala k hlasování o odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové, probíhalo v typicky brazilské atmosféře. Především se protáhlo na několik dlouhých hodin, protože poslanci k vlastnímu hlasu připojovali všemožné zprávy a věnování. Nejčastěji rodinným příslušníkům. "Pro moje děti! Pro Marinu, Julietu a Renza," vyjmenoval svoje potomky poslanec Renzo Braz. Poslankyně Renata Abreu zase hlasovala "pro mého manžela Gabriela a mého syna Rafaela". A jeden z jejich kolegů se pro jistotu k mikrofonu ještě vrátil, protože zapomněl pozdravit svého syna.