Bělobrádek drtivě porazil úřadující šéfku strany Michaelu Šojdrovou. Získal 280 hlasů z 425. Lidovce chce vést jako stranu pravého středu se sociálním akcentem.

Vedení KDU-ČSL prošlo radikální obměnou. Nejznámější a vlastně jediný z končícího vedení, který bude pokračovat ve funkci řadového místopředsedy, je nenápadný exministr Pavel Svoboda.

Novinkou jsou dvě ženy v předsednictvu, staly se jimi Bělobrádkovi věkem blízké Klára Liptáková z jihu Moravy a Helena Šustrová z Vysočiny.

Bělobrádek mezi spolupracovníky Šojdrovou nejmenoval

V roli jednoho z favoritů Bělobrádek na sjezd už přijel, další hlasy zřejmě získal ještě během dne, když vystupoval rázně a sebevědomě. Aplaus si například vysloužil, když řekl, že se nebojí jít do velké politiky, protože začínal na jatkách, kde mu prošlo rukama hodně sviní a dobytka.

Vedení KDU-ČSL přebírá v situaci, kdy je strana oslabená po jarní prohře ve sněmovních volbách, ubývá jí voličů a v podobě vládních TOP 09 a VV jí vyrostala konkurence.

Bělobrádek neřekl přímo, koho chce za své nejbližší spolupracovníky, nejmenoval nicméně Šojdrovou, což ji popudilo. Později uvedla, že bude pro KDU-ČSL platná i jako odbornice na školství.

Šojdrová: Poslední dobou nemáme při výběru lídrů šťastnou ruku

Nominace na funkci řadového místopředsedy přijal tucet kandidátů. Vedle Svobody, Liptákové a Šustrové uspěl ještě Marian Jurečka z Olomoucka. Šojdrová před zásadní změnou varovala. Lidovci podle ní v posledních deseti letech neměli při výběru stranických šéfů šťastnou ruku, proto by podle jejího názoru měl být ve vedení někdo zkušený.

Odkázala tak na senátora Jiřího Čunka, od kterého si lidovci slibovali novou krev, ale místo toho se dočkali několikaletého propírání jeho údajné úplatkářské aféry. Kulturním domem ve Žďáru nad Sázavou v sobotu zněla kritika do vlastních řad.

Za nuceným odchodem ze sněmovny vidí lidovci zejména dlouhodobý odliv členů a voličů, přičemž v posledním roce trend posílil odchodem části straníků do TOP 09. Špatná byla podle delegátů i předvolební kampaň vedená nedůvěryhodným lídrem Cyrilem Svobodou.

Lidovci se vymezili vůči vládě

Několik delegátů také poznamenalo, že před letošními sněmovními volbami nepomohla lidovcům oproti tradicím katolická církev. KDU-ČSL se nyní podle všech vystupujících musí postavit za lidi postižené plánovanými vládními reformami. O to nepřímo požádal i host sjezdu a místopředseda Poslanecké sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek, když oslovil pět lidoveckých senátorů, aby přispěli k otevření diskuse o připravovaných změnách.

Také zástupci vládní koalice Miroslava Němcová (ODS) a Petr Gazdík (TOP 09) však vidí lidovce jako politické partnery, a to jak na krajské úrovni, tak ve vysoké politice. Podle Gazdíka by senátoři měli zvážit svůj postoj k reformám. Politik strany, která oslabila pozici KDU-ČSL, konstatoval, že TOP 09 necítí k lidovcům "negativní rivalitu". Němcová straně popřála návrat do sněmovních křesel.

KDU-ČSL podle Šojdrové prochází krizí možná větší než v době před dvaceti lety, kdy vnitrostranické pnutí vyřešila až volba Josefa Luxe do čela lidovců. Delegáti sjezdu doufají, že v Bělobrádkovi naleznou podobnou osobnost. Nový předseda se bude muset vedle posílení vlivu strany věnovat i stranickým financím. Po výdajích na volební kampaň narostl dluh strany a v současnosti činí 46 milionů korun.